čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [ˈstraʃɪt]

dělení

editovat
  • stra-šit

etymologie

editovat

strach + -it

sloveso

editovat
  • nedokonavé

varianty

editovat

časování

editovat
Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas straším strašíš straší strašíme strašíte straší
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
straš strašme strašte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné strašil strašila strašilo strašili strašily strašila
trpné strašen strašena strašeno strašeni strašeny strašena
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
přítomný straše strašíc strašíce

význam

editovat
  1. (tranzitivně) někomu způsobovat strach
    • Strašit Čechy německou porážkou a myslet přitom, že se najdou čeští lidé, kteří se na to dají nachytat […][1]
    • Ale strašit návratem totality pod vedením komunistů má dnes asi stejný smysl jako strašit v Americe návratem otrokářství.[2]
  2. (intranzitivně) vykazovat podezřelé události vysvětlované nadpřirozenými jevy
    • Po odchodu Domků začalo ve mlýně strašit, v noci těžce praskaly schody, jako by někdo nosil přeplněné rance a pytle na půdu a zpátky dolů.[3]
  3. (expresivně) (intranzitivně) nevyhovujícím způsobem se někde vyskytovat
    • V pátek bych nerad v práci strašil až do večera.

překlady

editovat
  1. způsobovat strach
  2. vykazovat paranormální jevy

synonyma

editovat
  1. děsit, lekat
  2. oxidovat

související

editovat

fráze a idiomy

editovat

poznámky

editovat
  1. GOTTWALD, Klement. Spisy XI: 1943–1945. Praha : Státní nakladatelství politické literatury, 1955. S. 18.
  2. PEHE, Jiří. Demokracie bez demokratů: úvahy o společnosti a politice. Praha : Prostor, 2010. ISBN 978-80-7260-234-6. S. 171.
  3. POLÁŠKOVÁ, Jiřina; POLÁŠEK, Jaromír. Pověsti a legendy Moravy a Slezska. Český Těšín : Agave, 1997. ISBN 80-86160-03-3. S. 98.