| pád \ číslo
|
jednotné
|
množné
|
| nominativ
|
vrták
|
vrtáky
|
| genitiv
|
vrtáku
|
vrtáků
|
| dativ
|
vrtáku
|
vrtákům
|
| akuzativ
|
vrták
|
vrtáky
|
| vokativ
|
vrtáku
|
vrtáky
|
| lokál
|
vrtáku
|
vrtácích
|
| instrumentál
|
vrtákem
|
vrtáky
|
- válcovitý nástroj vybavený ostřím sestupujícím v jednoduché či dvojité spirále
- Na tvrdé i měkké dřevo, dřevotřísku, překližku a podlahová prkna se používají šroubovité vrtáky do dřeva se středícím hrotem a přesně broušenými předřezávacími břity.[1]
- český lidový tanec
- Jak jsem se v hospodě nebo v létě na mlatě ukázala, už křičeli hoši: Madlena je tu, hrajte kalamajku, vrtáka! Hajdy, Madla letěla do kola.[2]
—
| pád \ číslo
|
jednotné
|
množné
|
| nominativ
|
vrták
|
vrtáci
|
| genitiv
|
vrtáka
|
vrtáků
|
| dativ
|
vrtákovi / vrtáku
|
vrtákům
|
| akuzativ
|
vrtáka
|
vrtáky
|
| vokativ
|
vrtáku
|
vrtáci
|
| lokál
|
vrtákovi / vrtáku
|
vrtácích
|
| instrumentál
|
vrtákem
|
vrtáky
|
- hloupý nebo nešikovný člověk
- Ale v noci se rozvíjel ten druhý život, utkaný z bolesti a rozpaků; život člověka, kterému se nic nezdařilo; člověka, který byl všemi zrazen a sám se ke všem špatně, malodušně a hloupě zachoval; člověka o všecko ošizeného, tragického vrtáka, kterého každý nenávidí a klame, slabocha, který to prohrál a který se potácí od ostudy k ostudě.[3]
- hlupák, nemehlo, nemotora, nešika, packal, trouba, trumbera
Pro "taneční" podvýznam využívá v jednotném čísle i životné koncovky, ve zdrojích dokonce převažují. Viz např. zde citovaný příklad.
Článek vrták ve Wikipedii