vyvádět
čeština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [ˈvɪvaːɟɛt]
dělení
editovat- vy-vá-dět
sloveso
editovat- nedokonavé
- ambitranzitivní
časování
editovatosoba | číslo jednotné | číslo množné | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
1. | 2. | 3. | 1. | 2. | 3. | |
přítomný čas | vyvádím | vyvádíš | vyvádí | vyvádíme | vyvádíte | vyvádějí / vyvádí |
osoba | číslo jednotné |
číslo množné | |
---|---|---|---|
2. | 1. | 2. | |
vyváděj | vyvádějme | vyvádějte |
rod | číslo jednotné | číslo množné | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
mužský životný i neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný a ženský |
střední | |
činné | vyváděl | vyváděla | vyvádělo | vyváděli | vyváděly | vyváděla |
trpné | vyváděn | vyváděna | vyváděno | vyváděni | vyváděny | vyváděna |
rod | číslo jednotné | číslo množné | |
---|---|---|---|
mužský | ženský střední |
mužský ženský střední | |
přítomný | vyváděje | vyvádějíc | vyvádějíce |
význam
editovat- (tranzitivní) doprovázet někoho ven pěšky
- Už mně koně vyvádějú, už mně koně sedlajú...
- Pořadatelé zrovna vyváděli podnapilého návštěvníka, který začal být agresivní vůči svému okolí.
- (tranzitivní) provádět, činit
- Co jste to tam včera u vás zase vyváděli za alotria? Přišla mi na vás stížnost od domovní důvěrnice.
- (intranzitivní) (expresivně) chovat se výstředně, vesele až bouřlivě, nepřiměřeně reagovat na podnět(y)
- Mělas vidět, jak šéf vyváděl, když se o tom doslechl.
- (tranzitivní) odchovávat (mláďata)
- Napadené potraviny samozřejmě moli znehodnotí už tím, že je nejen sami konzumují, ale hlavně do nich vyvádějí potomstvo.[1]
synonyma
editovat- vyprovázet, odvádět
- tropit, dělat (psí kusy)
- dovádět, řádit, jančit, rozčilovat se, zuřit
- –
související
editovatslovní spojení
editovatpoznámky
editovat- ↑ KRUCKÁ, Adéla. K molům buďte nekompromisní, množí se a kálí ve vaší spižírně. Hobby.cz [online]. 2009-06-10 [cit. 2017-06-05]. Dostupné online.