Kdo byl na vojně, ví, co to znamená, těm šťastnějším jen lehce nastíním: Škrábání erteplí probíhalo v jakémsi kumbále pod schody do kuchyně, kde nebylo topení, o teplé vodě ani nemluvě. Navíc, vždy rozbitým okénkem, dovnitř táhlo, což promrzlým zoufalcům shrbeným nad kýbly se studenou vodou nikterak nepřidalo. Šestice mučedníků pak měla za úkol sadou velmi tupých nožů oškrábat asi tunu erteplí pro celý útvar, přičemž byla navíc vystavena hrubému psychickému mučení, neboť po celou dobu na ně z rohu shlížela zcela nová automatická škrabka.[1]
Tahle skutečnost ho uvrhla do ještě větší deprese, protože vše svědčilo o tom, že bude v životě jen voyeurem, břídilem, zoufalcem na chvostě pelotonu. Přesně jak to řekla Madeleine — nebyl chlap.[3]
ODS koaličně nadává Kalouskovi: Zoufalče, ztrácíš voliče a říkáš nesmysly.[4]
Kosciuszko vytasil šavli, bodl koně do slabin a vrhl se do nejprudšího boje. Smrtelný nápor je strašlivý. První ruské řady zděšeně ustupují. Ale útok se brzy mění v divokou rvačku zoufalců, odhodlaných draze prodat svůj život. Umlkají poslední strašlivé výkřiky. Těžce zraněný Kosciuszko padá z koně. Ale polský prapor stále ještě vlaje.[5]
↑Wilhelm HÜNERMANN: Pekařský učedník ze Znojma (Román ze života svatého Klementa Marie Hofbauera), z němčiny přeložil Česlav Ludvík MALÍK, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2008 — citováno dle Korpus.cz
