Jiří Paroubek stále dohání, co se mu nepovedlo ve volební kampani - tedy vysvětlit veřejnosti, že viníkem krize v Řecku je pravice. Ale to nemá valný smysl - řecká pravice i levice jsou jedna za osmnáct a druhá za dvacet bez dvou, socialisté předali pravici taktovku poté, co zfalšovali účetnictví při vstupu do eurozóny v roce 2001[1]
Dnes na ně filmová kritika pohlíží nikoli jako na komplexní zprávy o národní minulosti, ale spíše jako na omluvná díla s poselstvím „co jsme si, to jsme si“ a „všichni jsme jeden za osmnáct a druhý bez dvou za dvacet“, což posiluje celkový alibismus ve společnosti a legitimizuje vyčuránkovské přežívání v šedé zóně.[2]
