klapačka

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈkla.pat͡ʃka]

dělení

• kla-pač-ka

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	klapačka	klapačky
genitiv	klapačky	klapaček
dativ	klapačce	klapačkám
akuzativ	klapačku	klapačky
vokativ	klapačko	klapačky
lokál	klapačce	klapačkách
instrumentál	klapačkou	klapačkami

význam

1. jednoduchý lidový bicí nástroj s pohyblivým kladívkem
   • Zvuky klapaček a řehtaček se především na vesnicích ozývají o Velikonocích poté, co zvony odletí do Říma.
2. (expresivně) to, co vydává zvuky klap
3. (ve stavebnictví) lišta, která kryje spáru křídel dveří nebo oken
4. (zhruběle) ústa
   • Zvláště některé ženy nezavřou klapačku od rána.

překlady

1. dřevěný nástroj

   • angličtina: clapper
2. —
3. —
4. tlama, ústa

   • angličtina: trap, gob, chatterbox

synonyma

1. klepáč, klepačka
2. —
3. štulpová lišta
4. huba, dršťka, (neutrálně, hovorově) pusa, (neutrálně, spisovně) ústa

související

• klapačky
• klapat
• klap