Možná hledáte Dršťka.

čeština

editovat

výslovnost

editovat

dělení

editovat
  • dršť-ka

etymologie

editovat

Nachází se pouze v češtině a je nejasného původu, asi od slova drsný.[1]

varianty

editovat

podstatné jméno

editovat
  • rod ženský

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ dršťka dršťky
genitiv dršťky drštěk
dativ dršťce dršťkám
akuzativ dršťku dršťky
vokativ dršťko dršťky
lokál dršťce dršťkách
instrumentál dršťkou dršťkami

význam

editovat
  1. tlama, huba domácích užitkových zvířat
    • Dej krávě do dršťky, dá tobě do dížky. – české pořekadlo
  2. (obvykle v množném čísle) kousek žaludku přežvýkavců určený k vaření
    • Uvařili jsme dršťky na dršťkovou polévku!
  3. (vulgárně) lidská ústa
    • Zavři už tu svoji dršťku nebo přes ni dostaneš!
  4. (vulgárně) nepříjemný lidský obličej
    • Měl hnusnou dršťku.
  5. (vulgárně) grimasa, škleb
    • Nějací kluci se bavili tím, že na sebe dělali dršťky.
  6. (vulgárně) člověk, který je nepříjemný nebo si nedává pozor na jazyk
    • Jak si, prosím tě, můžeš dovolit něco takového říct?! Ty jsi taková dršťka! Nevymáchaná!
  7. (vulgárně) pád z kola nebo za chůze
    • Cestou jsem viděl nejlepší dršťku, hodil ji nějaký mladík na kole.

překlady

editovat
  1. zvířecí tlama
  2. dršťky
  3. hrubě ústa
  4. drzý člověk

synonyma

editovat
  1. držka, huba, tlama, rypák, čenich
  2. držka
  3. držka, huba
  4. držka, ksicht, huba
  5. držka, ksicht, ksichtík
  6. držka, drzoun, huba nevymáchaná
  7. držka

související

editovat

slovní spojení

editovat

přísloví, úsloví a pořekadla

editovat

poznámky

editovat
  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „dršťka“, s. 145.

externí odkazy

editovat