Možná hledáte Dršťka.

čeština editovat

výslovnost editovat

dělení editovat

  • dršť-ka

etymologie editovat

Nachází se pouze v češtině a je nejasného původu, asi od slova drsný.[1]

varianty editovat

podstatné jméno editovat

  • rod ženský

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ dršťka dršťky
genitiv dršťky drštěk
dativ dršťce dršťkám
akuzativ dršťku dršťky
vokativ dršťko dršťky
lokál dršťce dršťkách
instrumentál dršťkou dršťkami

význam editovat

  1. tlama, huba domácích užitkových zvířat
    • Dej krávě do dršťky, dá tobě do dížky. – české pořekadlo
  2. (obvykle v množném čísle) kousek žaludku přežvýkavců určený k vaření
    • Uvařili jsme dršťky na dršťkovou polévku!
  3. (vulgárně) lidská ústa
    • Zavři už tu svoji dršťku nebo přes ni dostaneš!
  4. (vulgárně) nepříjemný lidský obličej
    • Měl hnusnou dršťku.
  5. (vulgárně) grimasa, škleb
    • Nějací kluci se bavili tím, že na sebe dělali dršťky.
  6. (vulgárně) člověk, který je nepříjemný nebo si nedává pozor na jazyk
    • Jak si, prosím tě, můžeš dovolit něco takového říct?! Ty jsi taková dršťka! Nevymáchaná!
  7. (vulgárně) pád z kola nebo za chůze
    • Cestou jsem viděl nejlepší dršťku, hodil ji nějaký mladík na kole.

překlady editovat

  1. zvířecí tlama
  2. dršťky
  3. hrubě ústa
  4. drzý člověk

synonyma editovat

  1. držka, huba, tlama, rypák, čenich
  2. držka
  3. držka, huba
  4. držka, ksicht, huba
  5. držka, ksicht, ksichtík
  6. držka, drzoun, huba nevymáchaná
  7. držka

související editovat

slovní spojení editovat

přísloví, úsloví a pořekadla editovat

poznámky editovat

  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „dršťka“, s. 145.

externí odkazy editovat