otrokyně
čeština editovat
výslovnost editovat
- IPA: [ˈʔɔtrɔkɪɲɛ]
dělení editovat
- ot-ro-ky-ně
etymologie editovat
Přechylovací příponou -yně k maskulinu otrok, které vzniklo jako složenina předpony ot- označující odloučení od něčeho a kořenu rok odvozeného od rek, varianty staročeského řéci, tj. říci.[1]
varianty editovat
- (lidově, nářečně) votrokyňa
podstatné jméno editovat
- rod ženský životný
skloňování editovat
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | otrokyně | otrokyně |
| genitiv | otrokyně | otrokyň |
| dativ | otrokyni | otrokyním |
| akuzativ | otrokyni | otrokyně |
| vokativ | otrokyně | otroci |
| lokál | otrokyni | otrokyních |
| instrumentál | otrokyní | otrokyněmi |
význam editovat
- žena nebo dívka, která je zbavena svých práv a je považována za něčí majetek
- Několik desítek nejhezčích mladých dívek bylo podle svědků přinuceno pracovat jako sexuální otrokyně a ty, které to odmítly nebo s německými vojáky otěhotněly, byly zastřeleny.[2]
slovní spojení editovat
související editovat
poznámky editovat
- ↑ MACHEK, Václav. Výklady slov. Naše řeč, 1951, roč. 35, čís. 7–8, s. 134. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
- ↑ Jarmila JOHNOVÁ: Ukrajina, jakou už nikdy nespatříte, 10.srpna 2022