otrok
čeština editovat
výslovnost editovat
- IPA: [ˈʔɔtrɔk]
dělení editovat
- ot-rok
etymologie editovat
Vzniklo jako složenina předpony ot- označující odloučení od něčeho a kořenu rok odvozeného od rek, varianty staročeského řéci, tj. říci.[1]
varianty editovat
- (lidově, nářečně) votrok
podstatné jméno editovat
- rod mužský životný
skloňování editovat
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | otrok | otroci |
| genitiv | otroka | otroků |
| dativ | otroku / otrokovi | otrokům |
| akuzativ | otroka | otroky |
| vokativ | otroku | otroci |
| lokál | otroku / otrokovi | otrocích |
| instrumentál | otrokem | otroky |
význam editovat
- osoba, která je zbavena svých práv a je považována za něčí majetek
- Obchodování s otroky nebylo ve starověku ničím neobvyklým.
- (přeneseně) osoba, která na někom nebo na něčem silně závisí
- Jsem otrokem svých vlastních představ.
- (zastarale) nedospělý mladík, chlapec[1]
překlady editovat
- osoba zbavená svých práv
- afrikánština: slaaf
- albánština: rob m, skllav m
- angličtina: slave
- arabština: عَبْد m
- arménština: ստրուկ
- ázerbájdžánština: qul
- baškirština: ҡол
- běloruština: раб m
- bulharština: роб m
- čečenština: лай
- čínština: 奴隸
- čuvaština: чура
- dánština: slave c, træl c
- esperanto: sklavo
- estonština: ori
- finština: orja
- francouzština: esclave m, serf m
- gruzínština: მონა
- hebrejština: עֶבֶד m
- hindština: दास m, ग़ुलाम m
- indonéština: hamba
- irština: sclábhaí m
- islandština: þræll m
- italština: schiavo m
- japonština: 奴隷
- jidiš: שקלאַף m, קנעכט m
- kalmyčtina: мухла
- kantonština: 奴隸
- katalánština: esclau m
- kazaština: құл
- korejština: 노예
- krymská tatarština: qul
- laoština: ຂ້າ
- latgalština: viergs m
- latina: servus m
- litevština: vergas m
- lotyština: vergs m
- maďarština: rabszolga
- makedonština: роб m
- malajština: hamba
- mongolština: боол
- němčina: Sklave m
- nizozemština: slaaf m
- norština: slave m
- okcitánština: esclau m
- perština: برده
- polština: niewolnik m
- portugalština: escravo m
- ruština: раб m
- řečtina: σκλάβος m, δούλος m
- sanskrt: दास
- sardinština: isciabu
- sicilština: schiavu
- slovenština: otrok m
- slovinština: suženj m
- starořečtina: δοῦλος m, ἀνδράποδον s
- svahilština: mtumwa
- syrština: ܥܰܒܕܳܐ m
- španělština: esclavo m
- švédština: slav c, träl c
- tádžičtina: банда
- tagalština: alipin
- tatarština: кол
- thajština: ทาส, ข้า
- turečtina: köle, kul
- ukrajinština: раб m
- vietnamština: nô lệ
- žemaitština: vergs m
- židovská babylonská aramejština: עַבְדָּא m
- —
související editovat
slovinština editovat
výslovnost editovat
- IPA: [ɔˈtrɔ́k]
etymologie editovat
Souvisí s ruským отрок — jinoch, mladík.
podstatné jméno editovat
- rod mužský
význam editovat
- dítě (něčí syn nebo dcera)
související editovat
poznámky editovat
- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2011-11-25]. Heslo otrok.
- Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960-1971, [cit. 2020-06-21]. Heslo otrok.
- Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935-1957, [cit. 2020-06-21]. Heslo otrok.
externí odkazy editovat
Článek Otrok ve Wikipedii
