stříkačka

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈstr̝̊iːkat͡ʃˌka]

dělení

• stří-kač-ka

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	stříkačka	stříkačky
genitiv	stříkačky	stříkaček
dativ	stříkačce	stříkačkám
akuzativ	stříkačku	stříkačky
vokativ	stříkačko	stříkačky
lokál	stříkačce	stříkačkách
instrumentál	stříkačkou	stříkačkami

význam

1. dutý, zpravidla plastový nástroj sloužící k nabrání, stříknutí či uchování malého množství kapaliny
   • V Česku přibývá útoků injekční stříkačkou, zloději využívají strachu lidí z hrozby nakažení virem HIV.
2. strojové zařízení určené ke stříkání vody, zpravidla na oheň při požáru (hasičská stříkačka)
3. (argot) pistole