střihnout

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈstr̝̊ɪɦnɔʊ̯t]

dělení

• střih-nout

varianty

• stříhnout

sloveso

• dokonavé
• přechodné i nepřechodné, příp. i reflexivní
• k nedokonavému stříhat

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	střihnu	střihneš	střihne	střihneme	střihnete	střihnou

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	střihni	střihněme	střihněte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	střihl	střihla	střihlo	střihli	střihly	střihla
trpné	střižen	střižena	střiženo	střiženi	střiženy	střižena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	střihnuv	střihnuvši	střihnuvše

význam

1. vykonat jeden funkční pohyb nůžkami
   • Sněhuláčku, jak se máš? tak zlý nejsi, jak se zdáš, — hrozíš, dokud sníh nejihne, ale jaro to ti střihne na rubáš!
   • Stříhejte, já vám to podržím — ale opatrně, ať mě nestřihnete do prstu.
2. udělat prudký pohyb uchem nebo křídlem
   • Chvěješ se vzrušením, rozpínáš křehká křídla, rozbíháš se, prudce, nedočkavě střihneš křídly, a padáš.
3. (hovorově, expresivně) (povinně trivalenční: někomu jednu) dát facku
   • Střihej, nebo ti jednu střihnu! – Zmiz hned odsud, sic ti uštědřím políček!

překlady

1. • ruština: стригануть
2. —
3. • ruština: стригануть

synonyma

1. (hovorově, v obecném jazyce) šmiknout
2. —
3. vrazit, plesknout, vlepit

související

• střihnutí
• vystřihnout
• obstřihnout
• nastřihnout
• střih

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2013-12-22]. Heslo střihnout.