čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [svjɛcɪt]

dělení editovat

  • svě-tit

sloveso editovat

  • nedokonavé
  • tranzitivní

časování editovat

Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas světím světíš světí světíme světíte světí
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
svěť svěťme svěťte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné světil světila světilo světili světily světila
trpné svěcen svěcena svěceno svěceni svěceny svěcena
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
přítomný světě světíc světíce

význam editovat

  1. (církevní) (světit něco) formálně a obřadně uvádět (objekt) do stavu, v němž je od věřících očekáván k objektu zvláštní respekt
  2. (církevní) (světit někoho) rituálně, například biskupským vztahováním rukou, prohlásit za křesťanského kněze
    • Mučedník pater Josef Toufar, protagonista aféry kolem tzv. číhošťského zázraku, byl svěcen dne 29.června 1940.
  3. (přeneseně) činit svatým
    • Oproti jejím názorovým oponentům ji takřka světí její mnohaletá, neúnavná práce pro disent.
    • Účel ne vždy světil prostředky.
  4. dodržovat pravidla či obřady, příslušné k určitému svátku

překlady editovat

  1. dodržovat pravidla svátku

synonyma editovat

  1. vysvěcovat
  2. ordinovat
  3. posvěcovat, ospravedlňovat

přísloví, rčení a pořekadla editovat

související editovat

poznámky editovat