válkychtivost
čeština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [vaːlkɪxcɪvɔst]
dělení
editovat- vál-ky-chti-vost
podstatné jméno
editovat- rod ženský
význam
editovat- vlastnost toho, kdo se dožaduje (rozpoutání) války; kdo je válkychtivý
- projev, skutek či jednání někoho, kdo je válkychtivý
- vlastnost něčeho, co je válkychtivé
skloňování
editovatpád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | válkychtivost | válkychtivosti |
genitiv | válkychtivosti | válkychtivostí |
dativ | válkychtivosti | válkychtivostem |
akuzativ | válkychtivost | válkychtivosti |
vokativ | válkychtivosti | válkychtivosti |
lokál | válkychtivosti | válkychtivostech |
instrumentál | válkychtivostí | válkychtivostmi |
synonyma
editovatantonyma
editovatsouvisející
editovatpoznámky
editovat- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2023-03-31]. Heslo válkychtivost.
- Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935-1957, [cit. 2023-03-14]. Heslo válkychtivost.
- Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2022-03-28]. Heslo válkychtivost.