Nedovedu si proto vysvětlit, že pan státní president při návštěvě u Vůdce Adolfa Hitlera se neomezil na pouhý kondolenční projev, jak bylo původně předpokládáno. Sám jsem neslyšel, co pan státní president Vůdci Adolfu Hitlerovi přednášel. Od pana státního tajemníka K. H. Franka dověděla se dne 10. t. m. celá vláda teprve slova, která pan státní president k Vůdci pronesl a která podle mínění mého i celé vlády, byla naprosto nevhodná, pokud se týkala výkladu o britském právu a názorů pana státního presidenta o Anglii a Angličanech.[1]
Sotva přestal šumot kroku velbloudů, kteří unášeli oba Američany snad příliš praktické, když tlupa lidí vedená vůdcem, vrhla se na Kin-Fo-a, jenž marně se chtěl brániti, a na Souna, jenž marně se pokoušel o útěk.[2]
