čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [ˈvlɛt͡ʃka]

dělení editovat

  • vleč-ka

podstatné jméno editovat

  • rod ženský

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ vlečka vlečky
genitiv vlečky vleček
dativ vlečce vlečkám
akuzativ vlečku vlečky
vokativ vlečko vlečky
lokál vlečce vlečkách
instrumentál vlečkou vlečkami

význam editovat

  1. železniční trať, využívaná pro vlastní potřeby jednoho provozovatele
  2. vlak provozovaný na vlečce (1)
    • Železniční vlečka povalila křečka, skutálel se z náspu do polí. Zdalipak ses, křečku, nezranil o vlečku, zdalipak tě něco nebolí? — Dopadlo to výborně, jsem jen trochu v šoku, spravil by to náprstek nějakého moku.[1]
  3. prodloužená ozdobná zadní část dámských šatů
    • A kočička řekla: „Já budu královna a ty, pejsku, budeš král a panenka Járinka — to bude potom princezna, naše dceruška.“ Tak si uvázali na krk zástěry, aby měli královské pláště s vlečkou, a navěsili si na sebe pentličky a nádherně se v tom procházeli.[2]
  4. přívěsný vozík sloužící k převážení rozměrných nákladů

překlady editovat

  1. železniční trať
  2. část šatů
  3. vozík

související editovat

poznámky editovat

externí odkazy editovat