čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [ˈvɔzɔfka]

dělení editovat

  • vo-zov-ka

etymologie editovat

Od vozit z praslovanského *voziti, opětovacího slovesa k *vezti, vycházejícího z indoevropského *u̯eǵh- („jet, vézt“)[1]

podstatné jméno editovat

  • rod ženský

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ vozovka vozovky
genitiv vozovky vozovek
dativ vozovce vozovkám
akuzativ vozovku vozovky
vokativ vozovko vozovky
lokál vozovce vozovkách
instrumentál vozovkou vozovkami

význam editovat

  1. část silnice nebo ulice, po níž jezdí silniční vozidla
    • Nepřizpůsobil jízdu povrchu vozovky.
    • Krajnice je krajní část koruny pozemní komunikace, která již nepatří k vozovce.
    • Chodník bývá oproti vozovce zvýšen a od vozovky je chodník oddělen obrubníkem.
    • Na tramvajový pás v úrovni vozovky se smí v podélném směru vjet, není-li mezi tramvajovým pásem a okrajem vozovky dostatek místa.
    • Pro celou stavbu se obvykle vozovka navrhne se stejnými vrchními konstrukčními vrstvami a rozdílnost podmínek se projeví v různé tloušťce podkladních vrstev nebo v různě upraveném podloží vozovky.
  2. (zastarale, slangově) továrna na vozy
    • J. Sodomka, továrna karoserií a vozovka ve Vysokém Mýtě
    • Bohemia spol. s r. o., vozovka a strojírna, Česká Lípa
  3. (zastarale, řidčeji) vozovna, garážovací kůlna
    • Elektrické podniky zavádějí, jak jsme byli upozorněni panem G. V., místo dosavadního, ustáleného už názvu vozovka (remíza) zbytečně nový název vozovna.
    • A tak také vozovka může znamenati (a znamenala v pražské češtině do nedávna) vozovou kůlnu, může znamenati vozovou cestu a ovšem také vozovou továrnu.

překlady editovat

  1. část cesty

synonyma editovat

  1. vagónka, automobilka
  2. vozovna

související editovat

slovenština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [vɔzɔʊ̯ka]

etymologie editovat

Od voziť z praslovanského *voziti, opětovacího slovesa k *vezti, vycházejícího z indoevropského *u̯eǵh- („jet, vézt“)[1]

podstatné jméno editovat

  • rod ženský

skloňování editovat

Substantivum singulár plurál
nominativ vozovka vozovky
genitiv vozovky vozoviek
dativ vozovke vozovkám
akuzativ vozovku vozovky
lokál vozovke vozovkách
instrumentál vozovkou vozovkami

význam editovat

  1. část cesty, po níž jezdí vozidla, případně zpevněná cesta
    • Stredom cesty sa vinie vozovka.
  2. (hovorově) vagónka
    • Všetky vozne postavila vozovka v Trebišove.

související editovat

poznámky editovat

  1. 1,0 1,1 REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Leda, 2001. ISBN 80-85927-85-3. Hesla „vézt“ a „vozit“, s. 709, 720.

externí odkazy editovat

  •   Článek Vozovka ve Wikipedii
  • Vozovka, Naše řeč, ročník 9 (1925), číslo 8, Hovorna
  • Vozidla, Naše řeč, ročník 9 (1925), číslo 1, Hovorna (V. G.)