čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [ˈvɪtr̩ɦnɔʊ̯t]

dělení editovat

  • vy-trh-nout

sloveso editovat

  • dokonavé
  • tranzitivní

časování editovat

Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
budoucí čas vytrhnu vytrhneš vytrhne vytrhneme vytrhnete vytrhnou
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
vytrhni vytrhněme vytrhněte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné vytrhl / vytrhnul vytrhla vytrhlo vytrhli vytrhly vytrhla
trpné vytržen vytržena vytrženo vytrženi vytrženy vytržena
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
minulý vytrhnuv vytrhnuvši vytrhnuvše

význam editovat

  1. jednorázově, bez použití ostrého nástroje, oddělit proti odporu tahem něco, co bylo zasazeno, uchyceno dovnitř nebo někam vrostlé
    • Vytrhni tu stránku z knihy, zmačkej ji a zahoď - tyhle žvanivé úvody nejsou k ničemu.
    • Kocour běžel k zelnému poli, vytrhl tam hlávku zelí, vstrčil ji do torby a torbu pootevřenou položil do trávy; sám ulehl nedaleko ní a tvářil se, jako by spal.[1]
    • Mnoho chrabrých reků zkoušelo vytrhnout Excalibur ze skály, ale až jediný Artuš to dokázal.
    • Kousl do jednoho zhurta, avšak poznal, že nelze je jísti. Rozhorlen, vytrhl celý trs, by jej zahodil, i spatřil na kořenech jeho rozličné malé i velké bambuliny.[2]
  2. náhle vyrušit, především někoho zamyšleného
    • Odchod mužův náhle vytrhnul malířku z hlubokého přemýšlení, kterému se byla oddala, stojíc opřena o veřej altánu.[3]
    • V tom vytrhnul mne hostitel: „Teď, pane, pomoci vám není; však stalo se, jako jste chtěl[4]
    • Z toho přemýšlení vytrhl mne jeden slušně oděný pán, který lámanou ruštinou se mne optal, nechci-li měnit sovětské ruble na estonské marky.[5]
  3. (intranzitivně) (zastarale, knižně) (hlavně o vojsku) zahájit tažení, vyrazit na cestu
    • Po nezdařeném útoku obrátil se proti Slanému, vzal hrad Obořiště a v září, za t. zv. »války šibeniční«, vytrhl před Vožici, byl však krátce před vzdáním se hradu smrtelně raněn i zemřel koncem října 1425 v ležení před Kamenicí.[6]
    • Všude opakovali, všude vytýkali, že Ota, sám přirozený Čech, je hrubě nevěren svému jazyku, že dvoří císaři, že ho prosí o pomoc, jeho i německých knížat, že jim slibuje vše, čeho by jen žádali, jen aby ti cizozemci vytrhli na Soběslava a Čechy.[7]
    • Varus vojska svá rozdělil v různé posádky, uslyšev však, že někteří severní kmenové se vzbouřili, vytrhl s 3 legiony z nynějšího Mindenu, ale zůstavil Arminia v týle svém.[8]
  4. (v obecném jazyce, hovorově) (zejména v záporu nebo ironicky) pomoci někomu
    • Přinesli jste dva hřebíky? Hmm, to mě tedy moc nevytrhne...

překlady editovat

  1. prudkým tahem oddělit

synonyma editovat

  1. vyrvat, vyškubnout

související editovat

slovní spojení editovat

fráze a idiomy editovat

poznámky editovat