češtinaEditovat

výslovnostEditovat

  • IPA: [ˈzmiːɲɪt]

děleníEditovat

  • zmí-nit

slovesoEditovat

  • dokonavé
  • tranzitivní
  • k nedokonavému zmiňovat

časováníEditovat

Oznamovací způsob
Osoba Číslo jednotné Číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
Budoucí čas zmíním zmíníš zmíní zmíníme zmíníte zmíní
Rozkazovací způsob
Osoba Číslo
jednotné
Číslo množné
2. 1. 2.
zmiň zmiňme zmiňte
Příčestí
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
Činné zmínil zmínila zmínilo zmínili zmínily zmínila
Trpné zmíněn zmíněna zmíněno zmíněni zmíněny zmíněna
Přechodníky
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
Minulý zmíniv zmínivši zmínivše

významEditovat

  1. nechat zaznít v slovním projevu, jmenovat, (letmo) uvést v řeči (či psaném textu) něco nebo někoho, zejména o kom je posluchači (čtenáři) již něco známo
    • Rád bych také zmínil Jörga Eigendorfa, Thomase Exnera a Michaela Fabricia. Jim vděčím za to, že Světová válka měn byla od počátku přijímána příznivě.
    • Obzor Benešovy povídky sahal do všech takořka dob české historie. „Letopisy Sázavské“ — ať tu aspoň nejčelnější práce zmíníme — zasahují až do časův polomythických, kdy mladému křesťanství bylo tuhé ještě boje prováděti proti zakořeněnému pohanství a zuřivým žrecům[1]

překladyEditovat

  1. uvést

synonymaEditovat

  1. zmínit se (o někom, něčem), připomenout, uvést, (knižně) vzpomenout

souvisejícíEditovat

poznámkyEditovat

  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-02-27, [cit. 2016-09-17]. Heslo zmínit.