Wikislovník

čnít

čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [t͡ʃɲiːt]

dělení

editovat
  • čnít

varianty

editovat

sloveso

editovat
  • nedokonavé
  • intranzitivní

časování

editovat
Oznamovací způsob
osoba číslo jednotnéčíslo množné
1.2.3.1.2.3.
přítomný čas čním čníš ční čníme čníte ční / čnějí
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné		 číslo množné
2.1.2.
čni čněme čněte
Příčestí
rod číslo jednotnéčíslo množné
mužský životný
i neživotný		ženskýstřednímužský
životný		mužský neživotný
a ženský		střední
činné čněl čněla čnělo čněli čněly čněla
trpné čněn čněna čněno čněni čněny čněna
Přechodníky
rod číslo jednotnéčíslo množné
mužskýženský
střední		mužský
ženský
střední
přítomný čně / čněje čníc / čnějíc čníce / čnějíce

význam

editovat
  1. výrazně zasahovat svojí částí do volného prostoru kolem sebe
    • Jak balvany, sterými blesky zryté, však nepohnuté v sterých bouří sledu, ční zvrhlým potomkům vstříc skutky dědů chmurné a velké, přísné, obrovité.[1]
  2. přesahovat své okolí směrem vzhůru
    • K druhému hrobu naše cesta spěla až k tomu místu, skála nakloněná kde zrovna nad prostředkem hrobu čněla.[2]
  3. (přeneseně) (čnít nad ostatními, nad ostatní) výrazně převyšovat jiné lidi svými schopnostmi, skutky, charismatem apod.
    • V podstatě těmi výkřiky věrní a oddaní potvrzují, že ať udělá Šéf a Přítel lidu cokoli, je to podle nich správné. Ční nade všemi a nebude se s nimi bavit, protože on se napájí přímo z prazdroje lidové energie.[3]

překlady

editovat
  1. zasahovat do prostoru
    • angličtina: jut
  2. přesahovat okolí směrem vzhůru
  3. —

synonyma

editovat

antonyma

editovat

související

editovat

poznámky

editovat
  1. ↑ Josef Václav Sládek: Čtyři české znělky
  2. ↑ Dante Alighieri: Peklo, zpěv XIX., překlad Jaroslav Vrchlický
  3. ↑ Jan JANDOUREK: Babišovi věrní se kolem něj tak semkli, že nám ho snad trochu pomačkají a on nebude moci dýchat, 29.listopadu 2022
Citováno z „https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=čnít&oldid=1242247“