čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [ˈjɛzɛvɛt͡s]

dělení

editovat
  • je-ze-vec

varianty

editovat

podstatné jméno

editovat
  • rod mužský životný

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ jezevec jezevci
genitiv jezevce jezevců
dativ jezevci / jezevcovi jezevcům
akuzativ jezevce jezevce
vokativ jezevče jezevci
lokál jezevci / jezevcovi jezevcích
instrumentál jezevcem jezevci

význam

editovat
  1. všežravý noční lesní savec z čeledi lasicovitých, zavalitého těla a samotářského způsobu života, s typickým černobílým zbarvením hlavy
  2. (přeneseně) samotářský, málo komunikativní muž, často starší
    • Otočil jsem se a sestoupil dolů, a když jsem vycházel, kdosi na mě zavolal… Haňťo, ty starej jezevče, co tomu všemu říkáš?[1]
  3. (železničářský slang) posunovací lokomotiva E 458.0[2]
  4. (zastarale, hanlivě) jezuita

překlady

editovat
  1. noční lasicovitá šelma z mírného podnebného pásma
  2. mrzoutský starší muž

synonyma

editovat
  1. bručoun, mrzout, neruda, morous
  2. (lidově) jezovita, jezuvita

související

editovat

poznámky

editovat
  1. HRABAL, Bohumil. Příliš hlučná samota. 1. vyd. Praha : Odeon, 1989. ISBN 80-207-0156-7. S. 78.
  2. HUBÁČEK, Jaroslav. Malý slovník českých slangů. 1. vyd. Ostrava : Profil, 1988. 189 s. Heslo „jezevec“, s. 83.

externí odkazy

editovat