čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [ˈjɛzɛvɛt͡s]

dělení editovat

  • je-ze-vec

varianty editovat

podstatné jméno editovat

  • rod mužský životný

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ jezevec jezevci
genitiv jezevce jezevců
dativ jezevci / jezevcovi jezevcům
akuzativ jezevce jezevce
vokativ jezevče jezevci
lokál jezevci / jezevcovi jezevcích
instrumentál jezevcem jezevci

význam editovat

  1. všežravý noční lesní savec z čeledi lasicovitých, zavalitého těla a samotářského způsobu života, s typickým černobílým zbarvením hlavy
  2. (přeneseně) samotářský, málo komunikativní muž, často starší
    • Otočil jsem se a sestoupil dolů, a když jsem vycházel, kdosi na mě zavolal… Haňťo, ty starej jezevče, co tomu všemu říkáš?[1]
  3. (železničářský slang) posunovací lokomotiva E 458.0[2]
  4. (zastarale, hanlivě) jezuita

překlady editovat

  1. noční lasicovitá šelma z mírného podnebného pásma
  2. mrzoutský starší muž

synonyma editovat

  1. bručoun, mrzout, neruda, morous
  2. (lidově) jezovita, jezuvita

související editovat

poznámky editovat

  1. HRABAL, Bohumil. Příliš hlučná samota. 1. vyd. Praha : Odeon, 1989. ISBN 80-207-0156-7. S. 78.
  2. HUBÁČEK, Jaroslav. Malý slovník českých slangů. 1. vyd. Ostrava : Profil, 1988. 189 s. Heslo „jezevec“, s. 83.

externí odkazy editovat