Možná hledáte Koněv.

čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [ˈkɔ.nɛf]
  • (nářečně) IPA: [ˈkɔ.nɛʊ̯]

dělení

editovat
  • ko-nev

etymologie

editovat

Z praslovanského *kony (v genitivu bez *konъve), stejně jako staroruské коновь, ukrajinské кінва, staropolské konew, starší slovninské kônva a další. Do praslovanštiny převzato ze starohornoněmčiny ze slova channa (v dnešní němčině Kanne), tam převzato asi z latinského canna (roura).[1]

varianty

editovat

podstatné jméno

editovat
  • rod ženský

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ konev konve
genitiv konve konví
dativ konvi konvím
akuzativ konev konve
vokativ konvi konve
lokál konvi konvích
instrumentál konví konvemi

význam

editovat
  1. nádoba užívaná obvykle na zalévání rostlin s držadlem a dlouhým úzkým krkem, který může být osazen kropítkem
    • konev na zalévání
  2. nádoba válcovitého tvaru se zúzeným hrdlem, držadlem a pevným uzávěrem užívaná obvykle ke skladování tekutin
    • konev na mléko

překlady

editovat
  1. nádoba k zalévání
  2. nádoba válcovitého tvaru

synonyma

editovat
  1. (nářečně) kropice, kropička, kropenice, kropenka, kropáč, kropidlo, kropítko, cefna, cechna, giskana, zalévačka, polevačka, polivok, pudlač, pudlačka, kropicí konev, zalívací konev, polívací konev, stříkací konev, zahradní konev, konev na zelejvání, konev na zalívání, konev na polívání, konev na kropení, konev na stříkání, konev z ružó, konev s cezanem, konev s trachtírem, konev na vodu[2]

související

editovat

fráze a idiomy

editovat

poznámky

editovat
  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „konev“, s. 303.
  2. Český jazykový atlas. Díl 2. Praha : Academia, 1997. ISBN 80-200-0574-9. Heslo „kropicí konev“, s. 77-79.

externí odkazy

editovat
  •   Článek Konev ve Wikipedii