lichvář

čeština

výslovnost

• IPA: [lɪxvaːr̝̊]

dělení

• li-chvář

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	lichvář	lichváři
genitiv	lichváře	lichvářů
dativ	lichváři / lichvářovi	lichvářům
akuzativ	lichváře	lichváře
vokativ	lichváři	lichváři
lokál	lichváři / lichvářovi	lichvářích
instrumentál	lichvářem	lichváři

význam

1. člověk poskytující půjčku za nemravně vysoký úrok
2. (v právu) ten, kdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhého k vlastnímu obohacení se na jeho účet prostřednictvím právního jednání

překlady

1. člověk poskytující půjčku

   • angličtina: usurer
   • francouzština: usurier m
   • němčina: Wucherer m
   • ruština: ростовщик m, процентщик m
2. —

související

• lichva
• lichvářka
• lichvářský
• lichvářství
• lichváříček