pád \ číslo
|
jednotné
|
množné
|
nominativ
|
placka
|
placky
|
genitiv
|
placky
|
placek
|
dativ
|
placce
|
plackám
|
akuzativ
|
placku
|
placky
|
vokativ
|
placko
|
placky
|
lokál
|
placce
|
plackách
|
instrumentál
|
plackou
|
plackami
|
- (většinou bezmasý) kompaktní pokrm plochého tvaru z těsta na základě obilnin či okopanin připravený zpravidla na otevřeném ohni
- musela se vytopit pec a pohrablem vyčistit – pak se s chlebem nebo po něm napekly placky z chlebového těsta, pekanče, nebo jak vy říkáte, poplamenice – panečku, to byla s oškvarky dobrota![1]
- placatý předmět
- Neskutečné štěstí měla tříčlenná rodina, na kterou v Číně spadl jeřáb. Bohužel tak nešikovně, že v podélném směru rozmázl střechu auta na placku.[2]
- kulatý plochý odznak s nějakým poselstvím
- legendární placky s nápisem „Havel na Hrad!“
- V devadesátých letech se objevily placky s vtipnými nebo rádobyvtipnými nápisy jako „Všichni jsou blázni, jenom já jsem letadlo!“ a podobně.
- (slangově, ve sportu) medaile
- Před svými fanoušky si dojel pro dvě medaile. Získal stříbrnou placku ve sprintu a pak také dokázal zužitkovat druhé startovní číslo ve stíhacím závodě, neboť z ní má bronz.[3]
- (slangově, neologismus, zřídka) smartphone, chytrý telefon
- Co máš za telefon? Taky nějakou placku?
- (expresivně, hovorově) plochá krajina
- Celé Polsko je taková placka, něco jako Haná. Ne nadarmo spolu slova „Polsko“ a „pole“ etymologicky souvisejí.
—
—
—
—
—
- pita, lívanec, poplamenice, palačinka
- kotouč
- —
- —
- —
- —
Substantivum
|
singulár
|
plurál
|
nominativ
|
placka
|
placky
|
genitiv
|
placky
|
placiek
|
dativ
|
placke
|
plackám
|
akuzativ
|
placku
|
placky
|
lokál
|
placke
|
plackách
|
instrumentál
|
plackou
|
plackami
|
- placka
- pagáč, osúch, haruľa