čeština

editovat

výslovnost

editovat

dělení

editovat
  • va-dit

sloveso

editovat
  • intranzitivní
  • nedokonavé

časování

editovat
Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas vadím vadíš vadí vadíme vadíte vadí
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
vaď vaďme vaďte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné vadil vadila vadilo vadili vadily vadila
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
přítomný vadě vadíc vadíce

význam

editovat
  1. stát v cestě, překážet
    • A volně zamířil zpět, všecek nedůtkliv, pakli hustší dav chodců vadil mu v jeho pátrání a příčinou byl, že jednoho z nich propásl.[1]
  2. být (někomu) na obtíž, protivný, nepříjemný
    • Co komu vadí na církevních restitucích?[2]
    • Nemít prachy? Nevadí! Zažít nudu? Jo, to vadí.[3]
  3. být zastaven nebo zpomalen v pohybu o něco pevného, nehybného; zavadit
    • Cesta vede jinocha podle skaliny. Noha vadí o svalená kameniska, o husté křoviny, o roztáhlé kořeny, o drn.[4]

překlady

editovat
  1. překážet
  2. být na obtíž

synonyma

editovat
  1. překážet, být v cestě
  2. obtěžovat, štvát
  3. zavadit, škobrtnout

související

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [ˈwaːdɪt] (klasická restituovaná)

varianty

editovat

sloveso

editovat
  • 3.konjugace
  • intranzitivní

význam

editovat
  1. třetí osoba jednotného čísla indikativu přítomného času slovesa vādĕrejde, kráčí
    • Quō vādit mulier ista formōsissima? – Kam kráčí tahle překrásná žena?

synonyma

editovat
  1. ĭt, graditur

související

editovat

poznámky

editovat

Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2013-07-08]. Heslo vadit.

  1. Guy de Maupassant: Décoré, přeloženo jako Řád Pavlem Projsou, Praha 1892
  2. PŘEHLEDNĚ: Co komu vadí na církevních restitucích? Peníze vezme Vatikán, bojí se opozice, článek na serveru Lidovky.cz, 29.5.2013
  3. Zdeněk Svěrák – Jaroslav Uhlíř: píseň „Není nutno“ z filmu „Tři veteráni“
  4. Josef Kajetán Tyl: Poslední pohanka, Romantická pověst z dávnověkosti české, Praha 1833, vydáno 1899
  • Zcela odlišného významu je reflexivní vadit se.