šifra

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈʃɪfra]

dělení

• ši-f-ra

etymologie

Přes němčinu přejato z francouzského chiffre, kam se dostalo přes italské a pozdnělatinské cifra z arabštiny, konkrétně صفر (sifr, tedy nula, nic, prázdno).

varianty

• (zastarale) chiffra

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	šifra	šifry
genitiv	šifry	šifer
dativ	šifře	šifrám
akuzativ	šifru	šifry
vokativ	šifro	šifry
lokál	šifře	šifrách
instrumentál	šifrou	šiframi

význam

1. způsob zápisu nebo sdělení, který má za cíl znesnadnit případně znemožnit přečtení resp. pochopení někomu, komu není určeno
   • Vy jste ten telegram rozluštil? vyhrkl Kalous. Kdepak, bručel pan Horvát. To přece není žádná šifra, to je jen zkomolený text.

překlady

1. speciální způsob zápisu

   • angličtina: cipher
   • francouzština: chiffre m
   • polština: szyfr m

synonyma

1. kód, tajný kód

související

• šifrovat
• šifrový
• šifrogram
• dešifrovat
• zašifrovaný
• cifra