špendlík
čeština editovat
výslovnost editovat
- IPA: [ˈʃpɛndliːk]
dělení editovat
- špen-d-lík
etymologie editovat
Ve významech technicko-oděvních pochází podle Machka ze středněhornoněmeckého spendeline, ze Svitavska je doloženo německé nářeční Spendling a v Dolních rakousích je a kdysi v Čechách u Krušných hor a na severu Moravy bylo běžné Spennadel. Německé varianty pocházejí buď z latinského spenula a nebo ze staročeského spinadlo (v takovém případě by šlo o zpětné přejetí).[1] Rejzek upřesňuje středněhornoněmeckou předlohu na spendel, spenel přes starohornoněmecké spenula (jehla, špendlík) a to pak z latinského spīnula, což je zdrobnělina od spīna (trn, bodlina, páteř). Machkovu domněnku o přejetí ze spinadla Rejzek označuje za málo pravděpodobnou, ale hlásková podoba podle něj k těmto úvahám opravňuje.[2]
V botanických významech podle Machka ze středněhornoněmeckého spëneline.[1] Rejzek upřesňuje na spëneline, spinline (dnes Spilling) s nejistým původem. Německé slovo označuje někde i trnku, takže Rejzek usuzuje podle ostrých trnů na možný vývod ze starohornoněmeckého spenula (jehla, špendlík), pak by šlo o přejímku z latiny jako výše.[2]
podstatné jméno editovat
- rod mužský neživotný
skloňování editovat
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | špendlík | špendlíky |
| genitiv | špendlíku | špendlíků |
| dativ | špendlíku | špendlíkům |
| akuzativ | špendlík | špendlíky |
| vokativ | špendlíku | špendlíky |
| lokál | špendlíku | špendlících / špendlíkách |
| instrumentál | špendlíkem | špendlíky |
význam editovat
- spínací pomůcka v podobě tenkého pevného drátku na jedné straně s hrotem a na druhé s hlavičkou; užívaný např. ke spojování různých částí oděvu nebo k připínání materiálů na nástěnku
- Měsíček ale byl tak jasný, že by mohl člověk špendlík najít na zemi, a tím snadněji pozná láska milovanou tvář.[3]
- (zkráceně) spínací špendlík, zavírací špendlík
- Ty špendlíky dej do krabičky na spínací špendlíky, ne že je zamícháš k normálním.
- brož nebo ozdobná spona určená k zapíchnutí do šatů
- Ani dospělá chasa zvědavosti neodolá. Nože kapesní, dýmky, sáčky na tabák i peníze prohlížejí v neděli hoši, prstýnky, špendlíky a náušnice vábí k sobě zraky dívek.[4]
- (lidově) druhy slivoní s menšími žlutými až červenými plody
- Na mezi rostou červené špendlíky.
- (v botanice) špendlík žlutý či špendlík katalánský
- Znovu se vysazují tzv. špendlíky, hlavně „Špendlík žlutý“ a ojediněle i „Špendlík katalánský“.[5]
- plod špendlíku (4), (5)
- Ovoce nese v hromadě, sotva čtyry neb šest chomáčů na jednom stromě, a jakoby hrozny veliké visely, sladké, chutí i barvou fíkům nápodobné, však vnitř s peckou obdloužnou, kteréž fík nemá; a zespod visí pod listím ovoce u velikosti prostředních uherských švestek a dvojí barvy, žluté a nahřebíčkové, jako u nás špendlíky a švestky od sebe se dělící.[6]
překlady editovat
- spínací pomůcka se zajištěným hrotem
- angličtina: safety pin
- němčina: Sicherheitsnadel
- slovenština: špendlík m
- druhy slivoní s menšími žlutými až červenými plody
- slovenština: špendlík m
- (v bot.) slivoň špendlík žlutý nebo špendlík katalánský
- slovenština: špendlík m
- plod špendlíku (1), (2)
- slovenština: špendlík m
synonyma editovat
- (zdrobněle) špendlíček
- spínací špendlík, zavírací špendlík
- brož, spona
- —
- —
- —
související editovat
slovní spojení editovat
fráze a idiomy editovat
poznámky editovat
- ↑ 1,0 1,1 MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. 2., opravené a doplněné vyd. Praha : Academia, 1968. 868 s. Heslo „špendlík“, s. 621.
- ↑ 2,0 2,1 REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „špendlík“, s. 638.
- ↑ Vítězslav Hálek: Kovářovic Kačenka
- ↑ Jindřich Šimon Baar: Jan Cimbura – Třetí část
- ↑ PAVKA, Vít. Putování za kvalitou ovocné pálenky - díl druhý. regionrevue.eu [online]. 2012-07-04 [cit. 2015-08-03]. Dostupné online.
- ↑ Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic: Cesta z Království Českého do Benátek, odtud do země Svaté, země Judské a dále do Egypta, a potom na horu Oreb, Sinai a Sv. Kateřiny v Pusté Arábii - Díl druhý, Kapitola 6.
