blamáž

Možná hledáte blamaż.

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈblamaːʃ]

dělení

• bla-máž

etymologie

Převzetím německého Blamage, které vzniklo ve studentském slangu připojením francouzské přípony -age (-áž) ke slovu blamieren („zostudit“), které má také původ ve francouzštině, ve slově blâmer („kárat“), pocházejícím z pozdnělatinského blasphēmāre, původně z řeckého βλασφημέω (blasfēméō, „pomluvit“). Srovnej dále např. anglické blame nebo české blasfémie.

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	blamáž	blamáže
genitiv	blamáže	blamáží
dativ	blamáži	blamážím
akuzativ	blamáž	blamáže
vokativ	blamáži	blamáže
lokál	blamáži	blamážích
instrumentál	blamáží	blamážemi

význam

1. situace, ve které subjekt kvůli nějakému neúspěchu či selhání ztratí část své dobré pověsti a okolí na něj pohlíží s opovržením, posměchem nebo útrpností
   • Schalke se o vítězství nad Plzní muselo třást a od blamáže ho zachránil až ostrostřelec Klaas-Jan Huntelaar, který zaznamenal hattrick.

překlady

1. ostuda

   • němčina: Blamage ž
   • polština: blamaż m

synonyma

1. ostuda, hanba, potupa

související

• blamovat

externí odkazy

• Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935-1957, [cit. 2016-06-03]. Heslo blamáž.
• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2016-06-03]. Heslo blamáž.