pád \ číslo
|
jednotné
|
množné
|
nominativ
|
duše
|
duše
|
genitiv
|
duše
|
duší
|
dativ
|
duši
|
duším
|
akuzativ
|
duši
|
duše
|
vokativ
|
duše
|
duše
|
lokál
|
duši
|
duších
|
instrumentál
|
duší
|
dušemi
|
- vnitřní vědomí člověka; schopnost myslet, poznávat, cítit, atp., vázaná na hmotnou podstatu zprostředkovanou mozkovou činností
- Psychosomatický přístup usiluje o překonání dichotomie duše a těla a zdůrazňuje jejich vzájemné působení.
- (v náboženství) na těle nezávislá a nesmrtelná podstata člověka
- A když bylo před kostelem, hádala se duše s tělem. Tělo, tělo, cos dělalo?! O duši jsi nic nedbalo. Cos vidělo, to jsi chtělo![1]
- Nemáš duši, ty jsi duše. Máš tělo. (C. S. Lewis)
- vnitřní část kola, vkládaná do pneumatiky pro udržení přetlaku vzduchu
- kolík umístěný mezi horní a dolní ozvučnou deskou houslí
- duševno; psychika; (zdrobněle, expresivně) dušička, psyché, psýché
- (v teologii) pneuma
- —
- —
- Článek Duše ve Wikipedii
- Téma Duše ve Wikicitátech
- ↑ Jaroslav HUTKA: Hádala se duše s tělem