| pád \ číslo
|
jednotné
|
množné
|
| nominativ
|
mazák
|
mazáci
|
| genitiv
|
mazáka
|
mazáků
|
| dativ
|
mazáku / mazákovi
|
mazákům
|
| akuzativ
|
mazáka
|
mazáky
|
| vokativ
|
mazáku
|
mazáci
|
| lokál
|
mazáku / mazákovi
|
mazácích
|
| instrumentál
|
mazákem
|
mazáky
|
- starší, protřelý, zkušený, ostřílený voják nebo vězeň, zejména takový, který šikanuje služebně mladšího
- (přeneseně) někdo, kdo zaujímá, na základě své (opravdové nebo domnělé) zkušenosti, postoj nadřazenosti vůči méně zkušenému
služebně starší voják či policista kdo se vyvyšuje nad nováčky
- harcovník, matador, veterán, suprák
- —, (ostřílený) kozák
- bažant, nováček, (hovorově, expresivně) cucák, ucho
- nováček, tiro, ucho
