foukat
čeština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [ˈfɔʊ̯.kat]
dělení
editovat- fou-kat
sloveso
editovat- nedokonavé
varianty
editovat- (zastarale, knižně) foukati
časování
editovatosoba | číslo jednotné | číslo množné | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
1. | 2. | 3. | 1. | 2. | 3. | |
přítomný čas | foukám | foukáš | fouká | foukáme | foukáte | foukají |
osoba | číslo jednotné |
číslo množné | |
---|---|---|---|
2. | 1. | 2. | |
foukej | foukejme | foukejte |
rod | číslo jednotné | číslo množné | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
mužský životný i neživotný | ženský | střední | mužský životný | mužský neživotný a ženský | střední | |
činné | foukal | foukala | foukalo | foukali | foukaly | foukala |
trpné | foukán | foukána | foukáno | foukáni | foukány | foukána |
rod | číslo jednotné | číslo množné | |
---|---|---|---|
mužský | ženský střední | mužský ženský střední | |
přítomný | foukaje | foukajíc | foukajíce |
význam
editovat- (o větru) proudit, vykonávat pohyb
- Vítr silně foukal do lodních plachet a škuner se nesl po hladině vpřed jako střela.
- (jen neosobní) být větrno, průvan
- Venku dnes nějak fouká – že by další Katrina?
- (o člověku) způsobovat silný proud vzduchu vydechnutím při sešpulených rtech
- Nefoukej mi laskavě do mého talíře.
- vhánět někam tlakem (foukáním [3], dmýcháním) vzduch, plyn, kouř apod.
- Nefoukej mi ten kouř do očí.
- Dmychadlo foukalo vzduch do pece.
- foukánám [4] způsobovat pohyb něčeho
- Vítr foukal dovnitř sníh.
- Tu zeminu tam nakonec foukali.
- Pořád si foukal vlasy do obličeje.
- (v sklářství) zhotovovat foukáním [4], vháněním vzduchu, výrobek – tlačit vzduchem sklo zahřáté na bod měknutí do duté formy, čímž vzniká požadovaný tvar výrobku
- Foukal vázu, ale něco se nepovedlo a byl z toho nakonec jen zmetek.
- (hovorově) (o vlasech) vháněním vzduchu za pomoci fénu vysoušet, příp. tvarovat
- Foukala si vlasy snad dvacet minut.
- (hovorově) (o pneumatikách) vháněním vzduchu za pomoci pumpičky apod. plnit
- Tu poslední gumu musel foukat dvakrát, ucházela – nakonec ji zase zul a musel spravit.
- (v obecném jazyce) (foukat na co, do čeho, co) hrát na dechový hudební nástroj
- Bavilo ho foukat hlavně pozoun.
- (v obecném jazyce) podrobovat se dechové zkoušce na alkohol
- Sice foukal, ale nenadýchal.