čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [ʔɔslɲɪt]

dělení

editovat
  • osl-nit

etymologie

editovat

Přes staročeské oslnúti z předpokládaného praslovanského *oslьpnǫti. Srovnej oslepnout, slepý.

sloveso

editovat
  • tranzitivní
  • dokonavé

časování

editovat
Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas oslním oslníš oslní oslníme oslníte oslní
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
oslň oslňme oslňte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné oslnil oslnila oslnilo oslnili oslnily oslnila
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
minulý oslniv oslnivši oslnivše

význam

editovat
  1. zasáhnout někoho prudkým světlem a vyřadit tím na několik vteřin z provozu jeho zrak
    • Mlh mizela šedost a vítězně slunce se probralo parou, kraj nesmírný vzplanul a zářil a jásal, až oslněn Čech si zrak dlaněmi clonil.[1]
    • Jak zavřené když oči oslnila zář nová, spánek vyplašen se láme a škube, nežli zmizí jeho síla[2]
    • ...a pak se rozletěla vrata a do arény se vřítil černý balík svalů, býček s hrudí a šíjí jako balvan, zarazil se oslněn sluneční výhní, šlehl oháňkou a s jakousi veselostí se rozběhl za jediným nepřítelem, jenž s tenkým kopíčkem v ruce ho čekal na koni uprostřed arény.[3]
  2. překvapit, ohromit svým výkonem, svojí krásou apod.
    • Neponižujte mne! Myslete, že vám nejsem ničím zavázán; že jste jen krásná žena, která někoho oslnila.[4]

překlady

editovat
  1. zasáhnout prudkým světlem
  2. ohromit

synonyma

editovat
  1. oslepit
  2. ohromit, uchvátit, očarovat, okouzlit, uvést v úžas

související

editovat

poznámky

editovat

Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2013-05-21]. Heslo oslnit.

  1. Julius Zeyer: Čechův příchod, Praha: Eduard Valečka, 1886
  2. Dante Alighieri: Božská komedie, Očistec, Zpěv 17., Divina Commedia, Purgatorio, Canto diciassettesimo, v překladu Jaroslava Vrchlického, Praha: J.Otto 1929
  3. Karel Čapek: Výlet do Španěl/Corrida
  4. Leoš Janáček podle Karla Čapka: Věc Makropulos, 1926