čeština

editovat

výslovnost

editovat

přípona

editovat

Přípona -o v češtině vytváří podstatná jména nejčastěji středního (vzor město, příp. podvzor okno), ale i několik substantiv mužského rodu (impresário). Vytváří také adverbia (teplo, kolmo v obou významech) a číslovky (mnoho, patero). U substantiv za povšimnutí stojí malá skupina neologismů, u nichž je -o prostředkem nesoucím jejich expresivitu. -o- je také v češtině nejčastější konektém (černobílý x modro-zelený, malotraktor, pololáník, kladkostroj, rychlokvaška, ostravsko-opavský, virologie, otcovrah, ušoplesk, tlustoprd, ptakopysk). Na -o končí také mnohá slova, kde -o nelze dost dobře označit jako příponu (jako, nebo, co, ostopéro, oslovení kámo apod.). Mnohá slova dále obsahují -o v rámci obsáhlejší přípony (zlobidlo, mýdlo/mydlo/mejdlo, rameno, sloveso, Slovensko, východisko) nebo obsahují -o v jiném než základním tvaru (Maruško – vokativ sg.).

Pravopisná poznámka

editovat

Jelikož psaní s -ů- by bylo neetymologické, měly by se tyto výrazy psát s -ú-. Vzhledem k silné analogii s většinou dalších českých slov je ale třeba psaní s -ů- očekávat (žúžo, dobrodrúžo, labúžo).

slova vzniklá z iniciálových zkratek
ákáčko, bévépéčko, dépéháčko, sívíčko, estékáčko, esvéjéčko, cétéčko, téóčko, úkáčko
zkráceniny původem různých rodů
lino (linoleum), kino (kinematograf), foto (fotografie), demo

význam

editovat
označení písmen
áčko, erko, iksko
typy kávy
ristretto, piccolo, preso, espreso, americano, cappuccino, latéčko
neutra
  1. běžná
  2. výrazy, v nichž -o je expresivní významovou komponentou, často zkráceniny
  3. ostatní
expresivní binominály
maskulina (stylisticky neutrální)
osamostatnělé předpony ve funkci adjektiv
    • Je celá taková bio a eko...
jiné
nejasné

související

editovat

Literatura

editovat
  • ŠIMANDL, Josef, ed. Slovník afixů užívaných v češtině. Praha : Karolinum. Heslo -o.