češtinaEditovat

výslovnostEditovat

příponaEditovat

Přípona -o v češtině vytváří podstatná jména nejčastěji středního (vzor město, příp. podvzor okno), ale i několik substantiv mužského rodu (impresário). Vytváří také adverbia (teplo, kolmo v obou významech) a číslovky (mnoho, patero). U substantiv za povšimnutí stojí malá skupina neologismů, u nichž je -o prostředkem nesoucím jejich expresivitu. -o- je také v češtině nejčastější konektém (černobílý x modro-zelený, malotraktor, pololáník, kladkostroj, rychlokvaška, ostravsko-opavský, virologie, otcovrah, ušoplesk, tlustoprd, ptakopysk). Na -o končí také mnohá slova, kde -o nelze dost dobře označit jako příponu (jako, nebo, co, ostopéro, oslovení kámo apod.). Mnohá slova dále obsahují -o v rámci obsáhlejší přípony (zlobidlo, mýdlo/mydlo/mejdlo, rameno, sloveso, Slovensko, východisko) nebo obsahují -o v jiném než základním tvaru (Maruško – vokativ sg.).

Pravopisná poznámkaEditovat

Jelikož psaní s -ů- by bylo neetymologické, měly by se tyto výrazy psát s -ú-. Vzhledem k silné analogii s většinou dalších českých slov je ale třeba psaní s -ů- očekávat (žúžo, dobrodrúžo, labúžo).

původEditovat

slova vzniklá z iniciálových zkratek
ákáčko, bévépéčko, dépéháčko, sívíčko, estékáčko, esvéjéčko, cétéčko, téóčko, úkáčko

aj.

zkráceniny původem různých rodů
lino (linoleum), kino (kinematograf), foto (fotografie), demo

významEditovat

označení písmen
áčko, erko, iksko
typy kávy
ristretto, piccolo, preso, espreso, americano, cappuccino, latéčko
neutra
  1. běžná
  1. výrazy, v nichž -o je expresivní významovou komponentou, často zkráceniny
  1. ostatní
expresivní binominály
maskulina (stylisticky neutrální)
osamostatnělé předpony ve funkci adjektiv
    • Je celá taková bio a eko...
jiné
nejasné

souvisejícíEditovat

LiteraturaEditovat

  • ŠIMANDL, Josef, ed. Slovník afixů užívaných v češtině [online]. Praha : Karolinum. Heslo -o. Dostupné online.