hřeben

čeština

výslovnost

• IPA: [ɦr̝ɛbɛn]
•  hřeben^{? • info}

dělení

• hře-ben

varianty

• (nářečně) řeben, hřebeň, gřebyň

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	hřeben	hřebeny
genitiv	hřebene / hřebenu	hřebenů
dativ	hřebeni / hřebenu	hřebenům
akuzativ	hřeben	hřebeny
vokativ	hřebeni	hřebeny
lokál	hřebeni / hřebenu	hřebenech
instrumentál	hřebenem	hřebeny

význam

1. plochý předmět s úzkými výčnělky sloužící k česání vlasů, srsti apod.
   • Hřebenem si každé ráno rozčesává svoje dlouhé vlasy.
2. vrchní táhlá vyčnívající část něčeho tvořící jednu linii
   • Budeme muset sejít z hřebenu níže, fouká tu velmi ostrý vítr.
   • Peřeji hřmí – šum a jek! – hřeben vln se blýští, sterý skalný výběžek mlátí v ně, je tříští.
3. nejvyšší část hor
4. česací hřeben; nástroj určený k česání hlávek lnu a některých druhů ovoce, např. borůvek
   • Sběr borůvek hřebeny může poškodit porost.
5. výrůstek podobný hřebenu [1] na hřbetě některých zvířat a hlavě některých ptáků
   • V pozadí u chléva vykračoval si statný kohout, jehož hřeben na slunci rudě hořel.

překlady

1. předmět pro česání vlasů

   • angličtina: comb
   • francouzština: peigne m
   • galicijština: peite m
   • němčina: Kamm m
   • polština: grzebień m
   • ruština: гребень m, гребёнка ž, расчёска ž
   • slovenština: hrebeň m
2. • němčina: Kamm m
3. nejvyšší část hor

   • angličtina: crest
   • francouzština: crête ž
   • italština: catena ž
   • němčina: Kamm m
   • polština: grzbiet m, grań ž
   • slovenština: hrebeň m
4. • němčina: Kamm m
5. —

synonyma

1. hřebínek
2. hřbet, chochol
3. návrší
4. sběrač, česač
5. hřebínek

související

• hřebínek
• hřebenový
• hřebenatka
• hřebenáč
• hřeb
• hřebec
• Hřeben
• Hřebeny

slovní spojení

• Venušin hřeben

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2010-02-12]. Heslo hřeben.

externí odkazy

• Článek Hřeben ve Wikipedii