okazionalizmus

čeština

výslovnost

• IPA: [ɔkazɪjɔnalɪzmʊs]

homofony

• okazionalismus

dělení

• oka-zio-na-li-z-mus

varianty

• okazionalismus

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	okazionalizmus	okazionalizmy
genitiv	okazionalizmu	okazionalizmů
dativ	okazionalizmu	okazionalizmům
akuzativ	okazionalizmus	okazionalizmy
vokativ	okazionalizme	okazionalizmy
lokál	okazionalizmu	okazionalizmech
instrumentál	okazionalizmem	okazionalizmy

význam

1. (ve filosofii) nizozemský a francouzský filosofický směr 17. a počátku 18. století, který hledal vztah mezi myslící a rozprostraněnou substantcí, čili řešil základní problém Descartova dualismu, a tento vztah nacházel v tom, že fyzické a duševní jevy jsou propojeny nepřímo, a to skrze Boha a pouze u zvláštních příležitostí
2. (v jazykovědě) příležitostný neologismus s malou nebo žádnou možností včlenit se do lexikálního systému; slovo nebo jazykový prostředek vyskytující se v jazyce mimořádně, řídce, náhodně, příležitostně

překlady

1. filosofický směr

   • angličtina: occasionalism
2. příležitostný neologismus

   • angličtina: nonce word, occasionalism

synonyma

1. —
2. slovo příležitostné

externí odkazy

• Článek Okazionalismus ve Wikipedii