stíhat

čeština

výslovnost

• IPA: [sciːɦat]

dělení

• stí-hat

sloveso

• nedokonavé
• tranzitivní, intranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	stíhám	stíháš	stíhá	stíháme	stíháte	stíhají

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	stíhej	stíhejme	stíhejte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	stíhal	stíhala	stíhalo	stíhali	stíhaly	stíhala
trpné	stíhán	stíhána	stíháno	stíháni	stíhány	stíhána

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	stíhaje	stíhajíc	stíhajíce

význam

1. jít chvatně v něčích stopách, snažit se dojít k někomu, kdo se pohybuje stejným směrem vpředu
   • Zkušená elitní jednotka bezodkladně začala stíhat prchající.
2. vyvíjet nebo zahajovat vůči někomu trestní řízení podle platných zákonů
   • Má čistý trestní rejstřík - doposud nebyl stíhán.
3. zasahovat nepříznivými událostmi či vlivy
   • Stíhaly je rány osudu jedna za druhou.
4. (v obecném jazyce, hovorově) dokázat nemít zpoždění, plnit své závazky včas
   • Sice na tom makám ve dne v noci, ale přesto nestíhám.

synonyma

1. pronásledovat
2. postihovat, trestat
3. sužovat, potrefovat, postihovat, trápit
4. –

související

• stíhání
• stíhačka
• stíhač
• stihnout
• stihomam