vřeštět

čeština

výslovnost

• IPA: [vr̝ɛʃcɛt]

dělení

• vřeš-tět

sloveso

• nedokonavé
• intranzitivní

varianty

• (zastarale) vřeštěti

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	vřeštím	vřeštíš	vřeští	vřeštíme	vřeštíte	vřeští

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	vřešti	vřeštěme	vřeštěte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	vřeštěl	vřeštěla	vřeštělo	vřeštěli	vřeštěly	vřeštěla
trpné	vřeštěn	vřeštěna	vřeštěno	vřeštěni	vřeštěny	vřeštěna

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	vřeště	vřeštíc	vřeštíce

význam

1. vydávat táhlý neartikulovaný hlasový projev charakteristický pro některé opice či poloopice, na relativně vysoké frekvenci, uchem (jiného) člověka vnímaný jako příliš naléhavý, nepříjemný, někdy i vyvolávající odmítavé pocity
2. (hanlivě) mluvit zbytečně nahlas

překlady

1. vydávat jek

   • angličtina: shriek, yell, scream, shrill, squeal
   • francouzština: hurler, crier
   • latina: strepere
   • němčina: kreischen, schreien
   • polština: wrzeszczeć
   • ruština: вопить
   • řečtina: σκούζω, κραυγάζω οξέως, ουρλιάζω
   • slovenština: jačať
   • španělština: chillar
2. —

synonyma

1. vřískat, ječet, (částečně) křičet, výt
2. řvát, vřískat, ječet, hulákat

antonyma

1. —
2. šeptat, šuškat

související

• zavřeštět
• vřískot
• vřeštivý
• vřešťan
• uvřeštěný