čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [ˈvɪstl̩ˌblɔʊ̯ɛr]

etymologie editovat

Z anglického whistle(-)blower, složeniny z whistlepíšťalka/hvízdání a blowerten, kdo fouká, substantiva činitelského utvořeného ke slovesu blowdouti, foukat, jež vychází přes staroangličtinu z předpokládaného pragermánského *blēaną. Srovnej např. německé blasen či latinské flāre. Viz též níže.

podstatné jméno editovat

  • rod mužský životný

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ whistleblower whistlebloweři
genitiv whistleblowera whistleblowerů
dativ whistleblowerovi / whistlebloweru whistleblowerům
akuzativ whistleblowera whistleblowery
vokativ whistleblowere whistlebloweři
lokál whistleblowerovi / whistlebloweru whistleblowerech
instrumentál whistleblowerem whistleblowery

význam editovat

  1. (žurnalisticky, neologismus) ten, kdo kompetentním orgánům (typicky policii) oznámí nelegální aktivity (např. korupci nebo znečišťování životního prostředí) (uvnitř) svého zaměstnavatele, ačkoli to není jeho povinnost a mohou mu za to hrozit negativní konsekvence (např. vyhazov z práce)

související editovat

angličtina editovat

výslovnost editovat

varianty editovat

podstatné jméno editovat

skloňování editovat

pád \ číslo singulár plurál
nominativ whistleblower whistleblowers

význam editovat

  1. ten, kdo píská na píšťalku
  2. whistleblower
    • We owe it to a small group of brave whistle-blowers that we know about the infractions at all. – Za to, že o oněch porušeních zákona vůbec víme, vděčíme malé skupince statečných whistleblowerů.

související editovat

externí odkazy editovat