Uživatel:Kusurija/Pískoviště

čínština

číslovka 億

přepis

Pinyin: yì (yi4), dàng (dang4)
Švarný: i, tang

význam

sto milionů, 100 000 000, 10⁸

varianty

亿

japonština

číslovka

přepis

kana: オク
rómadži: oku

význam

sto milionů, 100 000 000, 10⁸

[ [de:億]] [ [en:億]] [ [es:億]] [ [fi:億]] [ [fr:億]] [ [hu:億]] [ [ja:億]] [ [ko:億]] [ [li:億]] [ [lo:億]] [ [ms:億]] [ [pl:億]] [ [sv:億]] [ [th:億]] [ [vi:億]] [ [zh:億]]

čínština

číslovka 四

přepis

Pinyin: si4
Švarný: s'

význam

čtyři

japonština

číslovka

přepis

kana: シ
rómadži: ši (toto čtení je shodné se čtením znaku 死 ([ši]) - zemřít, což je důvodem, proč je v japonštině 4 nešťastné číslo; z téhož důvodu všude, kde to je jen trochu možné, je onjomi nahrazováno kunjomi, nečastěji [jon])
japonské čtení (jen při počítání nejvýše do deseti)
kana: よん
rómadži: jon
kana: よ
rómadži: jo
ve složeninách
kana: よっ
rómadži: jo_t

四つ

kana: よつ
rómadži: jocu

四っつ

kana: よっつ
rómadži: joccu, (jotcu)

význam

čtyři

varianty

亖
肆

[ [cy:四]] [ [da:四]] [ [de:四]] [ [el:四]] [ [en:四]] [ [eo:四]] [ [es:四]] [ [fi:四]] [ [fr:四]] [ [hr:四]] [ [hu:四]] [ [id:四]] [ [io:四]] [ [it:四]] [ [ja:四]] [ [ko:四]] [ [la:四]] [ [li:四]] [ [lo:四]] [ [lt:四]] [ [mg:四]] [ [ms:四]] [ [nn:四]] [ [no:四]] [ [pl:四]] [ [pt:四]] [ [ru:四]] [ [sv:四]] [ [ta:四]] [ [uk:四]] [ [zh:四]]

čínština

číslovka 兆

přepis

Pinyin: zhào (zhao4)
Švarný: čao

význam

bilion, 1 000 000 000 000, 10¹²

japonština

číslovka

přepis

kana: チョウ
rómadži: čó

řidčeji:

kana: ヂョウ
rómadži: džó

význam

bilion, 1 000 000 000 000, 10¹²

kandži

čtení

sinojaponské: チョウ (čó), ヂョウ nebo ジョウ (džó)
japonské: 兆す: きさす (kisasu); 兆し: きざし (kizaši) (význam: znamení (při věštbě) )

[ [de:兆]] [ [en:兆]] [ [fi:兆]] [ [fr:兆]] [ [hu:兆]] [ [ja:兆]] [ [ko:兆]] [ [li:兆]] [ [lo:兆]] [ [lt:兆]] [ [mg:兆]] [ [ms:兆]] [ [nl:兆]] [ [pl:兆]] [ [sv:兆]] [ [zh:兆]]

čínština

substantivum 丁

přepis

pinyin: ding1, yang1
Švarný: ting, jang

význam

čtvrtý znak z deseti v tradičním čínském kalendáři (z těchto:甲, 乙, 丙, 丁, 戊, 己, 庚, 辛, 壬, 癸)
(příjmení)

japonština

substantivum

přepis

kana: -チョウ
rómadži: -čó
kana: テイ
rómadži: tei
kana: トウ
rómadži: tó
kana: チン
rómadži: čin
kana: ひのと
rómadži: hinoto

význam

čtvrtý znak z deseti v tradičním čínském kalendáři
pomocné slovo pro počítání střelných zbraní, listů (papíru), bloků, koláčů; označení pro sudé číslo/počet

[ [de:丁]] [ [en:丁]] [ [et:丁]] [ [fr:丁]] [ [ko:丁]] [ [id:丁]] [ [it:丁]] [ [li:丁]] [ [hu:丁]] [ [mg:丁]] [ [ms:丁]] [ [ja:丁]] [ [km:丁]] [ [pl:丁]] [ [pt:丁]] [ [uk:丁]] [ [vi:丁]] [ [zh:丁]]

čínština

substantivum 丙

přepis

bǐng (bing3)
Švarný: ping

význam

třetí znak z deseti v tradičním čínském kalendáři (z těchto:甲, 乙, 丙, 丁, 戊, 己, 庚, 辛, 壬, 癸)
(příjmení)

japonština

substantivum

přepis

kana: ヒョウ
rómadži: hjó
kana: ヘイ
rómadži: hei [hé]
kana: ひのえ
rómadži: hinoe

význam

třetí znak z deseti v tradičním čínském kalendáři

[ [en:丙]] [ [es:丙]] [ [fr:丙]] [ [hu:丙]] [ [id:丙]] [ [is:丙]] [ [ja:丙]] [ [ko:丙]] [ [li:丙]] [ [mg:丙]] [ [ms:丙]] [ [pl:丙]] [ [uk:丙]] [ [vi:丙]] [ [zh:丙]]

japonština ひふみよいつむななやここのとお

etymologie

Jedná se o zrychlené japonské počítání od jedné do deseti po jedné s vynecháváním "slabiky" つ (cu) v japonské výslovnosti těch číslovek, u prvních dokonce vynecháno -とつ (-tocu) a たつ (-tacu). Plné znění by bylo: 一つ, 二つ, 三つ, 四つ, 五つ, 六つ, 七つ, 八つ, 九つ, 十 s výslovností: ひとつ, ふたつ, みつ, よつ, いつつ, むつ, ななつ, やつ, ここのつ, とお (hitocu [štocu], futacu [ftacu], micu, jocu, icucu, mucu, nanacu, jacu, kokonocu, tó)

číslování/počítání

přepis

hiragana: ひふみよいつむななやここのとお
rómadži: hifumijoicumunanajakokonotó

význam

raz dva tři čtyři pět šest sedm osm devět deset

související

ふよむやとお

[ [Kategorie:Japonské číslování|ひふみよいつむななやここのとお]]

japonština ふよむやとお

etymologie

Jedná se o zrychlené japonské počítání od dvou do deseti po dvou s vynecháváním "slabiky" つ (cu) v japonské výslovnosti těch číslovek, u první dokonce vynecháno たつ (-tacu). Plné znění by bylo: 二つ, 四つ, 六つ, 八つ, 十 s výslovností: ふたつ, よつ, むつ, やつ, とお (futacu [ftacu],jocu, mucu, jacu, tó)

číslování/počítání

přepis

hiragana: ふよむやとお
rómadži: fujomujató

význam

dva čtyři šest osm deset

související

ひふみよいつむななやここのとお

[ [Kategorie:Japonské číslování|ふよむやとお]]

čínština

číslovka 七

přepis

Pinyin: qī (qi1), shǎng (shang3)
Švarný: čchi, šang

význam

sedm

japonština

číslovka

přepis

kana: シチ
rómadži: šiči
v některých složeninách
kana: シッ
rómadži: ši-- (následuje zdvojení následující souhlásky ve výslovnosti)
japonské čtení (jen při počítání nejvýše do deseti; vyjímečně také v některých složeninách, například 七十 pro usnadnění výslovnosti nebo z důvodu tetrafobie)
kana: なな
rómadži: nana

řidčeji:

kana: なの
rómadži: nano

七つ

kana: ななつ
rómadži: nanacu

význam

sedm, 7

varianty

柒
漆

[ [da:七]] [ [de:七]] [ [el:七]] [ [en:七]] [ [es:七]] [ [fi:七]] [ [fj:七]] [ [fr:七]] [ [hr:七]] [ [hu:七]] [ [id:七]] [ [io:七]] [ [it:七]] [ [ja:七]] [ [ko:七]] [ [la:七]] [ [li:七]] [ [lo:七]] [ [lt:七]] [ [mg:七]] [ [ms:七]] [ [nl:七]] [ [nn:七]] [ [no:七]] [ [pl:七]] [ [pt:七]] [ [ru:七]] [ [sv:七]] [ [ta:七]] [ [uk:七]] [ [vi:七]] [ [zh:七]]

čínština

číslovka 九

přepis

Pinyin: jiǔ (jiu3), xiǎng (xiang3), xiàng (xiang4)
Švarný: ťiou, siang

význam

devět

japonština

číslovka

přepis

kana: ク
rómadži: ku

nebo

kana: キュウ
rómadži: kjú
japonské čtení (jen při počítání nejvýše do deseti)
kana: ここの
rómadži: kokono

九つ

kana: ここのつ
rómadži: kokonocu

význam

devět, 9

varianty

玖

[ [da:九]] [ [el:九]] [ [en:九]] [ [fi:九]] [ [fj:九]] [ [fr:九]] [ [hr:九]] [ [hu:九]] [ [hy:九]] [ [id:九]] [ [io:九]] [ [it:九]] [ [ja:九]] [ [km:九]] [ [ko:九]] [ [la:九]] [ [li:九]] [ [lo:九]] [ [lt:九]] [ [mg:九]] [ [ms:九]] [ [nn:九]] [ [no:九]] [ [pl:九]] [ [pt:九]] [ [ru:九]] [ [sv:九]] [ [ta:九]] [ [tr:九]] [ [uk:九]] [ [vi:九]] [ [zh:九]]

Pořadí a směr tahů

čínština

číslovka 五

přepis

Pinyin: wǔ (wu3)
Švarný: wu

varianty

viz japonština

význam

pět, 5

japonština

číslovka

přepis

kana: ゴ
rómadži: go
japonské čtení (jen při počítání nejvýše do deseti)
kana: いつ
rómadži: icu

五つ

kana: いつつ
rómadži: icucu

etymologie

Existují dva možné výklady: 1. původně bylo psáno pět horizontálních čárek, podobně jako u číslovek 一, 二, 三 a k zpřehlednění se začaly dvě čárky z nich psát svisle, přičemž druhá z nich kratší a později byla spojena s prostřední vodorovnou do jednoho tahu. 2. původně byl znak psán ve formě písmene X se dvěmi horizontálami nad a pod, ve shodě s tím, že při počítání na prstech 5 ukončuje použití jen jedné ruky a dále do deseti se pokračuje pomocí již druhé ruky.

význam

pět, 5

varianty

伍

[ [da:五]] [ [de:五]] [ [el:五]] [ [en:五]] [ [es:五]] [ [fi:五]] [ [fr:五]] [ [hr:五]] [ [hu:五]] [ [id:五]] [ [io:五]] [ [it:五]] [ [ja:五]] [ [km:五]] [ [ko:五]] [ [la:五]] [ [li:五]] [ [lo:五]] [ [lt:五]] [ [mg:五]] [ [ms:五]] [ [nl:五]] [ [nn:五]] [ [no:五]] [ [pl:五]] [ [pt:五]] [ [ru:五]] [ [sm:五]] [ [sv:五]] [ [ta:五]] [ [tr:五]] [ [uk:五]] [ [zh:五]]

čínština

číslovka 八

přepis

Pinyin: bā (ba1), lù (lu4)
Švarný: pa, lu

význam

osm

japonština

číslovka

přepis

kana: ハチ
rómadži: hači
ve složeninách
kana: ハッ
rómadži: ha-- (následuje zdvojení následující souhlásky ve výslovnosti)
japonské čtení (jen při počítání nejvýše do deseti)
kana: や
rómadži: ja

řidčeji:

kana: よう nebo kana: よお
rómadži: jó

八つ

kana: やつ
rómadži: jacu
kana: やっつ
rómadži: jaccu

význam

osm, 8

varianty

捌

[ [da:八]] [ [el:八]] [ [en:八]] [ [es:八]] [ [fi:八]] [ [fr:八]] [ [hr:八]] [ [hu:八]] [ [id:八]] [ [io:八]] [ [it:八]] [ [ja:八]] [ [ko:八]] [ [la:八]] [ [li:八]] [ [lo:八]] [ [lt:八]] [ [mg:八]] [ [ms:八]] [ [nn:八]] [ [no:八]] [ [pl:八]] [ [pt:八]] [ [ru:八]] [ [sv:八]] [ [ta:八]] [ [th:八]] [ [uk:八]] [ [vi:八]] [ [zh:八]]

Možná hledáte 穴.

Pořadí a směr tahů

čínština 六

Vývoj znaku:

číslovka

přepis

pinyin: liù (liu4)
Švarný: liou

etymologie

Znak představuje vysoký kopec. Tak, jako vysoký kopec převyšuje obvyklý kopec, číslo šest převyšuje pět, poslední číslo, které lze spočítat na prstech pouze jedné ruky.

význam

šest, 6

japonština

číslovka

přepis

kana: ロク
rómadži: roku

řidčeji:

kana: リク
rómadži: riku
japonské čtení (jen při počítání nejvýše do deseti)
kana: む
rómadži: mu

řidčeji:

kana: むい
rómadži: mui

六つ

kana: むつ
rómadži: mucu

řidčeji:

kana: むっつ
rómadži: muccu

význam

šest, 6

varianty

陸

[ [da:六]] [ [el:六]] [ [en:六]] [ [fi:六]] [ [fr:六]] [ [hr:六]] [ [hu:六]] [ [id:六]] [ [io:六]] [ [it:六]] [ [ja:六]] [ [km:六]] [ [ko:六]] [ [la:六]] [ [li:六]] [ [lo:六]] [ [lt:六]] [ [mg:六]] [ [ms:六]] [ [nn:六]] [ [no:六]] [ [pl:六]] [ [pt:六]] [ [ru:六]] [ [sv:六]] [ [ta:六]] [ [th:六]] [ [uk:六]] [ [vi:六]] [ [zh:六]]

čínština

číslovka 十

přepis

Pinyin: shí (shi2)
Švarný: š'

význam

deset

varianty

拾
什

japonština

číslovka

přepis

kana: ジュウ
rómadži: džú
ve složeninách
kana: ジッ:
rómadži: dži-- (následuje zdvojení následující souhlásky ve výslovnosti)
kana: シュウ
rómadži: šú
kana: ジュッ:
rómadži: džu-- (následuje zdvojení následující souhlásky ve výslovnosti)
japonské čtení (jen při počítání nejvýše do deseti)
kana: とお
rómadži: tó

řidčeji:

kana: と
rómadži: to

význam

deset, 10

varianty

拾

[ [de:十]] [ [el:十]] [ [en:十]] [ [es:十]] [ [fi:十]] [ [fj:十]] [ [fr:十]] [ [hr:十]] [ [hu:十]] [ [hy:十]] [ [id:十]] [ [io:十]] [ [is:十]] [ [it:十]] [ [ja:十]] [ [ko:十]] [ [la:十]] [ [lb:十]] [ [li:十]] [ [lo:十]] [ [lt:十]] [ [mg:十]] [ [ms:十]] [ [no:十]] [ [pl:十]] [ [pt:十]] [ [ru:十]] [ [sv:十]] [ [ta:十]] [ [tr:十]] [ [uk:十]] [ [vi:十]] [ [zh:十]]

čínština

Vývoj znaku:

číslovka 千

přepis

Pinyin: qiān (qian1)
Švarný: čchien

význam

tisíc

varianty

仟
韆

japonština

číslovka

přepis

hiragana: せん
rómadži: sen

význam

tisíc

varianty

仟
韆

kandži

čtení

sinojaponské: セン (sen)
japonské: ち (či)

[ [en:千]] [ [fi:千]] [ [fj:千]] [ [fr:千]] [ [hu:千]] [ [ja:千]] [ [ko:千]] [ [la:千]] [ [li:千]] [ [lo:千]] [ [lt:千]] [ [mg:千]] [ [ms:千]] [ [pl:千]] [ [pt:千]] [ [ru:千]] [ [sv:千]] [ [ta:千]] [ [uk:千]] [ [vi:千]] [ [zh:千]] [ [zh-min-nan:千]]

japonština

etymologie 学ぶ

Výraz se skládá ze znaku 学 a okurigany ぶ.

sloveso

souhláskové

přepis

kana: まなぶ
rómadži: manabu

výslovnost

IPA: [manabɯ]

časování

Sloveso	tvar	rómadži	odvozené tvary
1. základ	学ば	manaba	—
2. základ	学び	manabi	—
2a. základ	学ん	manan	—
3. základ	学ぶ	manabu
4. základ	学べ	manabe	—
5. základ	学ぼ	manabo	—

základní odvozené tvary

důvěrný zápor: 学ばない (manabanai)
zdvořilý čas přítomný: 学びます (manabimasu)
přechodník přítomný: 学んで (manande)
přechodník minulý: 学んだ (mananda)
důvěrný rozkazovací způsob: 学べ (manabe)
pravděpodobnostní způsob důvěrný: 学ぼう (manabó)
- zápor pravděpodobnostního způsobu důvěrného: 学ぶまい (manabumai)
přací způsob přítomný: 学びたい (manabitai)

význam

synonyma

学習する
學ぶ (starší způsob zápisu)
覚える
勉強する
習う

[ [Kategorie:Japonská slovesa|まなぶ]]

[ [en:学ぶ]] [ [fj:学ぶ]] [ [fr:学ぶ]] [ [ko:学ぶ]] [ [li:学ぶ]] [ [lo:学ぶ]] [ [pt:学ぶ]] [ [ru:学ぶ]] [ [zh:学ぶ]]

japonština

etymologie 書きます

Výraz se skládá ze znaku 書 a okurigany きます. Je tvořeno z tvaru 書き (2. základu slovesa 書く) a zdvořilostní přípony času přítomného ます. Tento tvar je dále časován jak je uvedeno u přípony ます.

tvar slovesa

zdvořilý čas přítomný

přepis

kana: かきます
rómadži: kakimasu [kakimas]

tvary

Sloveso	tvar	rómadži	odvozené tvary
1. základ	書きましょ, 書きませ	kakimašo, kakimase	—
2. základ	書きまし	kakimaši	—
2a. základ	書きまし	kakimaši	—
3. základ	書きます	kakimasu
4. základ	書きますれ	kakimasure	—
5. základ	書きませ, 書きまし	kakimase, kakimaši	—

význam

psát nejběžnější zdvořilostní úroveň; uprostřed mezi úrovní důvěrnou a honorifickou; čas přítomný

antonyma

読みます

[ [Kategorie:Tvary japonských sloves|かきます]]

japonština

etymologie 書く

Výraz se skládá ze znaku 書 a okurigany く.

sloveso

souhláskové

přepis

kana: かく
rómadži: kaku

tvary

Sloveso	tvar	rómadži	odvozené tvary
1. základ	書か	kaka	—
2. základ	書き	kaki	—
2a. základ	書い	kai	—
3. základ	書く	kaku
4. základ	書け	kake	—
5. základ	書こ	kako	—

základní odvozené tvary

důvěrný zápor: 書かない (kakanai)
zdvořilý čas přítomný: 書きます (kakimasu)
přechodník přítomný: 書いて (kaite)
důvěrný rozkazovací způsob: 書け (kake)
pravděpodobnostní způsob důvěrný: 書こう (kakó)
- zápor pravděpodobnostního způsobu důvěrného: 書くまい (kakumai)
přací způsob přítomný: 書きたい (kakitai)

význam

psát

antonyma

読む

[ [Kategorie:Japonská slovesa|かく]]

[ [en:書く]] [ [fj:書く]] [ [fr:書く]] [ [ja:書く]] [ [li:書く]] [ [lo:書く]] [ [lt:書く]] [ [mg:書く]] [ [nl:書く]] [ [pt:書く]] [ [sv:書く]] [ [sw:書く]] [ [zh:書く]]

čínština

číslovka 百

přepis

Pinyin: bǎi (bai3), bó (bo2)
Švarný: paj, po

význam

sto

japonština

číslovka

přepis

kana: ヒャク
rómadži: hjaku
ve složeninách
kana: ヒャッ
rómadži: hja-- (následuje zdvojení následující souhlásky ve výslovnosti)
japonské čtení (velmi zřídka)
kana: もも
rómadži: momo

[ [el:百]] [ [en:百]] [ [es:百]] [ [fi:百]] [ [fj:百]] [ [fr:百]] [ [hr:百]] [ [hu:百]] [ [it:百]] [ [ja:百]] [ [ko:百]] [ [li:百]] [ [lo:百]] [ [lt:百]] [ [mg:百]] [ [ms:百]] [ [nn:百]] [ [no:百]] [ [pl:百]] [ [pt:百]] [ [ru:百]] [ [sv:百]] [ [ta:百]] [ [th:百]] [ [tr:百]] [ [uk:百]] [ [vi:百]] [ [zh:百]]

japonština 話す

etymologie

Výraz se skládá ze znaku 話 a okurigany す.

sloveso

souhláskové

přepis

kana: はなす
rómadži: hanasu

výslovnost

IPA: [hanasɯ]

časování

Sloveso	tvar	rómadži	odvozené tvary
1. základ	話さ	hanasa	—
2. základ	話し	hanaši	—
2a. základ	話し	hanaši	—
3. základ	話す	hanasu
4. základ	話せ	hanase	—
5. základ	話そ	hanaso	—

základní odvozené tvary

důvěrný zápor: 話さない (hanasanai)
zdvořilý čas přítomný: 話します (hanašimasu)
přechodník přítomný: 話して (hanašite)
důvěrný rozkazovací způsob: 話せ (hanase)
pravděpodobnostní způsob důvěrný: 話そう (hanasó)
- zápor pravděpodobnostního způsobu důvěrného: 話すまい (hanasumai)
přací způsob přítomný: 話したい (hanašitai)

význam

mluvit (umět mluvit, ovládat řeč)
mluvit (něco říkat)

synonyma

antonyma

黙る

homonyma

[ [Kategorie:Japonská slovesa|はなす]]

[ [af:話す]] [ [ast:話す]] [ [en:話す]] [ [fi:話す]] [ [fj:話す]] [ [fr:話す]] [ [hu:話す]] [ [it:話す]] [ [ja:話す]] [ [li:話す]] [ [lo:話す]] [ [lt:話す]] [ [mg:話す]] [ [nl:話す]] [ [pl:話す]] [ [pt:話す]] [ [ru:話す]] [ [sv:話す]] [ [sw:話す]] [ [uk:話す]]

japonština

etymologie 読みます

Výraz se skládá ze znaku 読 a okurigany みます. Je tvořeno z tvaru 読み (2. základu slovesa 読む) a zdvořilostní přípony času přítomného ます. Tento tvar je dále časován jak je uvedeno u přípony ます.

tvar slovesa

zdvořilý čas přítomný

přepis

kana: よみます
rómadži: jomimasu [jomimas]

tvary

Sloveso	tvar	rómadži	odvozené tvary
1. základ	読みましょ, 読みませ	jomimašo, jomimase	—
2. základ	読みまし	jomimaši	—
2a. základ	読みまし	jomimaši	—
3. základ	読みます	jomimasu
4. základ	読みますれ	jomimasure	—
5. základ	読みませ, 読みまし	jomimase, jomimaši	—

význam

číst nejběžnější zdvořilostní úroveň; uprostřed mezi úrovní důvěrnou a honorifickou; čas přítomný

antonyma

書きます

[ [Kategorie:Tvary japonských sloves|よみます]]

japonština

etymologie 読む

Výraz se skládá ze znaku 読 a okurigany む.

sloveso

souhláskové

přepis

kana: よむ
rómadži: jomu

časování

Sloveso	tvar	rómadži	odvozené tvary
1. základ	読ま	joma	—
2. základ	読み	jomi	—
2a. základ	読ん	jon	—
3. základ	読む	jomu
4. základ	読め	jome	—
5. základ	読も	jomo	—

základní odvozené tvary

důvěrný zápor: 読まない (jomanai)
zdvořilý čas přítomný: 読みます (jomimasu)
přechodník přítomný: 読んで (jonde)
důvěrný rozkazovací způsob: 読め (jome)
pravděpodobnostní způsob důvěrný: 読もう (jomó)
- zápor pravděpodobnostního způsobu důvěrného: 読むまい (jomumai)
přací způsob přítomný: 読みたい (jomitai)

význam

číst (nahlas, přečíst text)
číst (schopnost; např. umí číst i nestandartní znaky)
číst/vcítit se (schopnost nahlédnout a analyzovat okolnosti, vlastnosti; např. proces, jehož výsledek označíme: má ho přečteného (t. j. může předvídat jeho chování, rozumět jeho pohnutkám)
- příklad: 相手の心を読む (aite no kokoro 'o jomu)
přečíst číslo po jednotlivých cifrách (např. 152 jako "jedna pět dva" nikoliv jako "sto padesát dva")

antonyma

書く

homonyma

[ [Kategorie:Japonská slovesa|よむ]]

[ [af:読む]] [ [el:読む]] [ [en:読む]] [ [fj:読む]] [ [fr:読む]] [ [ja:読む]] [ [ko:読む]] [ [li:読む]] [ [lo:読む]] [ [lt:読む]] [ [mg:読む]] [ [nl:読む]] [ [pl:読む]] [ [pt:読む]] [ [ru:読む]] [ [sw:読む]] [ [zh:読む]]

japonština

etymologie 食べる

Výraz se skládá ze znaku 食 a okurigany べる.

sloveso

samohláskové

přepis

kana: たべる
rómadži: taberu

tvary

Sloveso	tvar	rómadži	odvozené tvary
1. základ	食べ	tabe	—
2. základ	食べ	tabe	—
2a. základ	食べ	tabe	—
3. základ	食べる	taberu
4. základ	食べれ	tabere	—
5. základ	食べ	tabe	—

základní odvozené tvary

důvěrný zápor: 食べない (tabenai)
zdvořilý čas přítomný: 食べます (tabemasu)
přechodník přítomný: 食べて (tabete)
důvěrný rozkazovací způsob: 食べれ (tabere)
pravděpodobnostní způsob důvěrný: 食べよう (tabejó)
- zápor pravděpodobnostního způsobu důvěrného: 食べるまい (taberumai)
přací způsob přítomný: 食べたい (tabetai)

význam

jíst

antonyma

související

食べ物

[ [Kategorie:Japonská slovesa|たべる]]

[ [af:食べる]] [ [en:食べる]] [ [et:食べる]] [ [fi:食べる]] [ [fr:食べる]] [ [hu:食べる]] [ [it:食べる]] [ [ja:食べる]] [ [km:食べる]] [ [ko:食べる]] [ [la:食べる]] [ [li:食べる]] [ [lo:食べる]] [ [lt:食べる]] [ [mg:食べる]] [ [nl:食べる]] [ [pl:食べる]] [ [pt:食べる]] [ [ru:食べる]] [ [sv:食べる]] [ [sw:食べる]] [ [th:食べる]] [ [zh:食べる]]

čínština 一

výslovnost

IPA: [yī]
一 - yī^{? • info}

přepis

Pinyin: yī
Švarný: i

číslovka

význam

jeden, jedna, jedno, 1

japonština

varianty

číslovka (1)

čtení je sinojaponské

výslovnost

IPA: [i˨.t͡ɕi˦]
一 - iči^{? • info}

přepis

kana: イチ
rómadži: iči

význam

jeden, jedna, jedno, 1

číslovka (2)

japonské čtení (jen při počítání nejvýše do deseti)

výslovnost

IPA: [çito]
IPA: [çi]

přepis

hiragana: ひと－
rómadži: hito-
hiragana: ひ－
rómadži: hi-

význam

jeden, jedna, jedno, 1

kandži

čtení

sinojaponské:
- イチ (iči); příklady: 一番 - イチバン (ičiban), 第一 - ダイイチ (daiiči)
- イツ (icu)
- cumaruon forma: イッ (i--); příklady: 一本 - イッポン (ippon), 一頭 - イットウ (ittó), 一機 - イッキ (ikki)
japonské:
- 一つ - ひとつ (hitocu); příklad: 一つ目 - ひとつめ (hitocume)
- ひと (hito); příklady: 一口 - ひとくち (hitokuči), 一口話 - ひとくちばなし (hitokučibanaši), 一先 - ひとまず (též: 一先ず hitomazu)
- ひ (hi); příklad: ひふみよいつむななやここのとお
- ひとり (hitori); příklad: 一子 - ひとりご (hitorigo)
nepravidelné
- 一人 (hitori), 一昨日 (ototoi), 一昨年 (ototoši), 一昨昨日 (sakiototoi), 一昨昨年 (sakiototoši), 一寸 (čotto), 一 (Hadžime (jméno)), mnoho nepravidelných čtení ve vlastních jménech a/nebo příjmeních: (ten, kazu (かづ), kacu, iru, makoto, kazu (かず), osamu, ka, kata, kuni, sane, susumu, taka, tada, či, nobu, hadžimu, hidži, hide, hitoši, masaši, moto, moro a to jak ve složeninách, tak samostatně))

[ [bs:一]] [ [csb:一]] [ [da:一]] [ [de:一]] [ [el:一]] [ [en:一]] [ [es:一]] [ [et:一]] [ [eu:一]] [ [fi:一]] [ [fj:一]] [ [fr:一]] [ [hr:一]] [ [hu:一]] [ [hy:一]] [ [id:一]] [ [io:一]] [ [is:一]] [ [it:一]] [ [ja:一]] [ [ka:一]] [ [ko:一]] [ [la:一]] [ [li:一]] [ [lo:一]] [ [lt:一]] [ [mg:一]] [ [ms:一]] [ [nl:一]] [ [nn:一]] [ [no:一]] [ [pl:一]] [ [pt:一]] [ [ro:一]] [ [ru:一]] [ [sv:一]] [ [sw:一]] [ [ta:一]] [ [th:一]] [ [tl:一]] [ [tr:一]] [ [uk:一]] [ [vi:一]] [ [zh:一]] [ [zh-min-nan:一]]

Možná hledáte 矛. { {Upravit/dne|20121127193037}}

čínština

substantivum 予

přepis

pinyin: yú (yu2), yǔ (yu3)
Švarný: jü

význam

já, my =(autor toho(to) textu)
dát
předem

varianty

豫

japonština

substantivum

přepis

kana: ヨ
rómadži: jo

význam

já, my =(autor toho(to) textu)

kandži

čtení

sinojaponské:
- ヨ (jo); příklady: 予定 - ヨテイ (jotei), 予防 - ヨボウ (jobó), 予科 - ヨカ (joka), 予報 - ヨホウ (johó), 猶予 - ユウヨ (jújo), 予算 - ヨサン (josan)
japonské:
- あらかじめ (arakadžime); příklad: 予め (arakadžime)
- かね (kane); příklady: 予て - かねて (kanete), 予予/予々 - かねがね (kanegane)
nepravidelné:
- 猶予 (izajoi)

[ [en:予]] [ [fj:予]] [ [fr:予]] [ [hu:予]] [ [ja:予]] [ [ko:予]] [ [li:予]] [ [mg:予]] [ [ms:予]] [ [pl:予]] [ [ru:予]] [ [vi:予]] [ [zh:予]] [ [zh-min-nan:予]]

čínština 両

1.

číslovka

2.

substantivum

přepis

Pinyin: liǎng (liang3)
Švarný: liang

význam

oba, obě
tael váhová jednotka, cca 40 g; stříbrné historické platidlo

varianty

两
兩 Poznámka: v čínštině je používána tato forma, narozdíl od japonštiny
㒳

japonština

podstatné jméno

přepis

kana: テール
rómadži: téru

význam

tael váhová jednotka, cca 40 g; stříbrné historické platidlo

přepis

kana: リョウ
rómadži: rjó

význam

pomocné slovo pro počítání vozidel

kandži

čtení

sinojaponské:
- リョウ (rjó); příklad - 両親 - リョウシン (rjóšin); 両方 - リョウホウ (rjóhó) (=oba)
japonské:
- ふたつ: (futacu [ftacu])
fonetický přepis (katakanou) slova z portugalštiny, prapůvodně z malaištiny (tahil)
- テール: (téru)

[ [en:両]] [ [fj:両]]

čínština 中

způsob psaní

animace pořadí tahů v zápisu znaku „Kusurija/Pískoviště“znázornění pořadí tahů v zápisu znaku „Kusurija/Pískoviště“

příslovce/substantivum

přepis

Pinyin: zhōng (zhong1), zhòng (zhong4)
Švarný: čung

význam

japonština

adjektivum/substantivum/příslovce

přepis

kana: なか
rómadži: naka

význam

synonyma

homonyma

仲
那珂, 那賀
菜加
菜華
a mnoho dalších

antonyma

外

kandži

čtení

sinojaponské:
- チュウ (čú); příklady: - 中国/中國 - チュウゴク (Čúgoku), 中华人民共和国 - チュウカジンミンキョウワコク (Čúka džinmin kjówakoku), 中華民国 - チュウカミンコク (Čúka minkoku) 中世チュウセイ (čúsei [čúsé]), お話し中 - おはなしチュウ (o-hanašičú)
- -ヂュウ (-džú)
japonské:
- なか: (naka); příklad: 中指 - なかゆび (nakajubi)
- うち (uči)

[ [da:中]] [ [el:中]] [ [en:中]] [ [et:中]] [ [fi:中]] [ [fj:中]] [ [fr:中]]

čínština 丸

způsob psaní

znázornění pořadí tahů v zápisu znaku „Kusurija/Pískoviště“

přepis

Pinyin: wán (wan2)
Švarný: wan

adjektivum

význam

kulatý

japonština

přepis

hiragana: まる
rómadži: maru

substantivum 1.

význam

kruh kulatý objekt

synonymum 1.

円

substantivum 2.

význam

pilulka, kulka, kulička (nevelká)

numerativ 3.

význam

numerativ pro malé kulaté předměty (pilulky)

adjektivum 4.

význam

kulatý

číslovka 5.

význam

nula pouze jako čtená po jednom, např. při diktování čísla telefonu,

synonymum 5.

○

přípona 6.

význam

přípona za názvy lodí, (označuje loď)

kandži

čtení

sinojaponské:

[ [en:丸]] [ [fi:丸]] [ [fr:丸]]

Možná hledáte 王.

čínština 主

způsob psaní

animace pořadí tahů v zápisu znaku „Kusurija/Pískoviště“znázornění pořadí tahů v zápisu znaku „Kusurija/Pískoviště“

Tento způsob psaní se používá v čínštině; postup psaní v japonštině je odlišný!

etymologie

Znak je odvozen ze znaku 王 (král); levý bod nahoře představuje plamen.

přepis

Pinyin: lí (li2), zhǔ (zhu3)
Švarný: li, ču

substantivum

význam

hospodář, pán domu
hlavní vlastník

japonština

způsob psaní

znázornění pořadí tahů v zápisu znaku „Kusurija/Pískoviště“

Tento způsob psaní se používá v japonštině; postup psaní v čínštině je odlišný!

podstatné jméno 1.

výslovnost

IPA: [nɯɕi]

přepis

hiragana: ぬし
rómadži: nuši

význam

hospodář, vládce, vlastník, šéf

podstatné jméno 2.

přepis

hiragana: あるじ
rómadži: arudži

význam

hlava rodiny, hospodář, muž, vlastník

podstatné jméno 3.

výslovnost

IPA: [ɕɯ]

přepis

hiragana: しゅ
rómadži: šu

význam

vládce, pán, man, lord

podstatné jméno původem přídavné 4.

výslovnost

IPA: [omo]

přepis

hiragana: おも
rómadži: omo

význam

hlavní

kandži

čtení

sinojaponské:
- シュ (šu); příklady: 主人 - シュジン (šudžin), 主文 - シュブン (šubun), 主知的 - シュチテキ (šučiteki), 主要工業 - シュヨウコウギョウ (šujó kógjó), -主義 - -シュギ (-šugi)
- シュウ (šú); příklady: 主殺し - シュウころし (šúkoroši), 主命 - シュウメイ/シュメイ (šúmei [šúmé]/šumei [šumé])
- ス (su); na švu pro snadnější výslovnost zněle - příklad: 坊主 - ボウズ (bózu)
japonské:
- 主 - ぬし (nuši); příklady: 与え主 - あたえぬし (ataenuši), お主 - おぬし (onuši), 救い主 - すくいぬし (sukuinuši)
- 主 - あるじ (arudži); příklad (nepravidelné): 主人 - あるじ (arudži)
- おも (omo); příklady: 主な - おもな (omona), 主に - おもに (omoni), 主根 - おもね (omone)

[ [en:主]] [ [fr:主]] [ [hu:主]] [ [id:主]]

čínština 乃

způsob psaní

animace pořadí tahů v zápisu znaku „Kusurija/Pískoviště“znázornění pořadí tahů v zápisu znaku „Kusurija/Pískoviště“

etymologie

Ideogram. Postava těhotné ženy s uvolněnými/převislými prsy a břichem.

přepis

Pinyin: nǎi (nai3)
Švarný: naj

adverbium/substantivum

význam

tedy, tudíž, naznačuje výsledek/následek příčiny, jmenovitě

varianty

迺

japonština

partikule

přepis

hiragana: の
rómadži: no

význam

partikule, vyjadřující nejčastěji genitiv a/nebo přivlasňovací pád; zastaralá forma dnešní partikule の

kandži

čtení

sinojaponské:
- ダイ (dai); příklady:乃父 - ダイフ (daifu), 乃公 - ダイコウ (daikó)
- ナイ (nai)
japonské:
- すなわち (sunawači); příklad: 乃ち - すなわち (sunawači)
- なんじ (nandži)
- お (o)
- の (no)
- のり (nori)

[ [Kategorie:Čínská substantiva|乃]] [ [Kategorie:Kandži|乃]] [ [Kategorie:Radikál 004.丿|1]] [ [Kategorie:Japonské partikule|の]]

[ [en:乃]] [ [fr:乃]]

čínština 小

způsob psaní

animace pořadí tahů v zápisu znaku „Kusurija/Pískoviště“znázornění pořadí tahů v zápisu znaku „Kusurija/Pískoviště“

adjektivum/substantivum

etymologie

Ideogram 小 je zobrazením člověka 人 s rukama pokleslýma a nerozkročeného, který naznačuje význam malý. V protikladu k tomu, ideogram 大 zobrazuje člověka (人) s rukama upaženýma co nejšíře, který naznačuje význam veliký/rozlehlý. Srovnejte též se znaky 尢, 文, 夭 a 父.

přepis

Pinyin: xiǎo (xiao3), shào (shao4)
Švarný: siao, šao

význam

malý (rozměrem)
malý (významem)
malý (nedospělý)
drobný
nedůležitý

japonština

předpona

přepis

kana: こ
rómadži: ko-

homonyma

子, 児
仔
古
故
個, 箇
粉
蚕, 蠶
戸, 戶, 户
雇, 僱
顧, 顾
乎
呼
固
枯
胡
胡
湖
糊
狐
孤
弧
虎, 乕
股
庫, 库
誇, 夸
鼓, 皷
己
冴, 冱, 沍
凅, 涸 ... a mnoho dalších

přepis

kana: お
rómadži: o-

homonyma

お
御
尾
男
緒
雄, 牡
於, 于
嗚, 呜
噁 ... a mnoho dalších

význam

malý
drobný
podružný
malý (nedospělý)

antonyma

大

kandži

čtení

sinojaponské:
- ショウ (šó); příklady:小学校 - ショウガッコウ (šógakkó), 小説 - ショウセツ (šósecu), 小児科 - ショウニカ (šónika),
japonské:
- お-; příklady: 小川 - おがわ (ogawa), 小田 - おだ (oda/Oda)
- こ-; příklady: 小切手 - こぎって (kogitte), 小犬 - こいぬ (koinu), 小牛 - こうし (ko'uši), 小麦 - こむぎ (komugi), 小春 - こはる (koharu)
- 小さい - ちいさい (čiisai [čísai])
nepravidelné:
- 小火 - (boja), 小百合 - (sajuri), 小豆 - (azuki), 小波 - (sazanami/sasanami), 小夜 - (sajo), 小鳴き - (sasanaki), 小鮑 - (tokobuši; Sulculus diversicolor supertexta, jinak také 床臥, 常節)

antonyma

大

[ [ar:小]] [ [ca:小]] [ [chr:小]] [ [da:小]] [ [el:小]] [ [en:小]] [ [fi:小]] [ [fj:小]] [ [fr:小]] [ [hu:小]] [ [it:小]] [ [ja:小]] [ [ko:小]] [ [li:小]] [ [lt:小]] [ [mg:小]] [ [ms:小]] [ [nl:小]] [ [no:小]] [ [pl:小]] [ [pt:小]] [ [ru:小]] [ [ta:小]] [ [th:小]] [ [tr:小]] [ [uk:小]] [ [vi:小]] [ [zh:小]] [ [zh-min-nan:小]]

[ [Kategorie:Čínská adjektiva|小]] [ [Kategorie:Kandži|⼩00]] [ [Kategorie:Kjóiku1|ショウ]] [ [Kategorie:Japonské předpony|こ]]

土

Možná hledáte 士 nebo ±.

čínština

způsob psaní

animace pořadí tahů v zápisu znaku „Kusurija/Pískoviště“znázornění pořadí tahů v zápisu znaku „Kusurija/Pískoviště“

etymologie

Znak znázorňuje hroudu hlíny na hrnčířském kruhu. Jeden z pěti tradičních základních živlů: 火, 水, 木, 金, 土: oheň, voda, strom/dřevo, kov, země/půda. Ke každému živlu přísluší určitá barva; k půdě přísluší barva žlutá. Protože je jedním ze základních pěti živlů, značné množství znaků/kandži jej používá jako radikál (jeho číslo je 32. (z 214 celkem)).

přepis

Pinyin: tǔ (tu3)
Švarný: tchu

varianty

圡, 𡈽

podstatné jméno

význam

země, půda, (hlína)

japonština

podstatné jméno (1)

přepis

hiragana: つち
rómadži: cuči

význam

půda, hlína, země

synonyma

地
土壌

zkratka 2.

zkráceno z fonetického znakového přepisu 土耳古 (Toruko) - Turecko

přepis

kana: ト
rómadži: To

význam

Turecko

zkratka 3.

přepis

kana: ド
rómadži: do

význam

zkratka pro 土曜日 (sobota)

zkratka 4.

přepis

kana: ド
rómadži: do

význam

zkratka pro 土星 (Saturn)

kandži

čtení

sinojaponské:
- ト (to); příklady: 土地 - トチ (toči), 土耳古 - (Toruko)
- ド (do); příklady: 土曜日 - ドイヨウび (dojóbi), 土星 - ドセイ (Dosei), 土国 - ドコク (Dokoku), 土着 - ドチャク (dočaku), 郷土 - キョウド (kjódo)
japonské:
- つち (cuči); příklady: 土肥えた - つちこえた (cučikoeta), 土埃 - つちぼこり (cučibokori), 土蛍 - つちぼたる (cučibotaru)
nepravidelné:
- 土産 - みやげ (mijage), 土器 (kawarake), 土龍/土竜 (mogura)

[ [chr:土]] [ [en:土]] [ [fi:土]] [ [fj:土]] [ [fr:土]] [ [hu:土]] [ [it:土]] [ [ja:土]] [ [ko:土]] [ [la:土]] [ [li:土]] [ [mg:土]] [ [ms:土]] [ [no:土]] [ [pl:土]] [ [pt:土]] [ [ru:土]] [ [sv:土]] [ [sw:土]] [ [ta:土]] [ [tl:土]] [ [uk:土]] [ [zh:土]] [ [zh-min-nan:土]]